Historie úprav
Odpověděl/a – 15.duben 13:23
Jak se jmenuje – Limr nebo Limer? Pokud Limer, mohl by být 5. pád Limere nebo Limře. Pokud Limr – p. Limre nebo Limře.
Zpravidla u příjmení, která končí na -er, je třeba znát rodinný úzus. Jsou možné varianty. Podobně příjmení Langer.
Protože z pohledu historického došlo v 5. p. k měkčení, podle PČP Limře, ale rodina ho může oslovovat Limre.
Proto nejde stanovit jednoduché pravidlo, jak je možné najít v Pravidlech českého pravopisu.
Odpověděl/a – 15.duben 13:41
Jak se jmenuje – Limr nebo Limer? Pokud Limer, mohl by být 5. pád Limere nebo Limře. Pokud Limr – p. Limre nebo Limře.
Zpravidla u příjmení, která končí na -er, je třeba znát rodinný úzus. Jsou možné varianty. Podobně příjmení Langer.
Protože z pohledu historického došlo v 5. p. k měkčení, podle PČP Limře, ale rodina ho může oslovovat Limre.
Proto nejde stanovit jednoduché pravidlo, jak je možné najít
v Pravidlech českého pravopisu.
Doplňuji:
Takže Langer – Langere, Langre, Langře.
Limer – Limere, Limre, Limře.
Limr – Limre, Limře.
Doplňuji citací z PČP, co jsem napsala. Jsou opravdu různé možnosti.
Stejné pravidlo platí i pro jména zakončená na -er: Je-li nositelem jména cizinec, pohybné -e- ponecháváme: 2. p. Wintera, Fostera, Petera (stejný tvar pro angl. [pítra] i sloven. [petera]).
Pokud je nositelem Čech, opět je rozhodující rodinná tradice nositele jména. Pokud se -e- ponechává ve výslovnosti, zachovává se v nepřímých pádech i v grafické podobě. Pokud se -e- nevyslovuje, v grafické podobě ho v nepřímých pádech vypouštíme.
Z toho důvodu mohou některá jména kolísat (2. p. Wolkera i Wolkra, Langera i Langra, Richtera i Richtra). Pohybné -e- ponecháváme vždy tam, kde by jeho vypuštěním vznikla obtížně vyslovitelná souhlásková skupina (Vinkler – 2. p. Vinklera).
Pokud rodinný úzus nositele jména neznáme, je vhodnější pohybné -e- v nepřímých pádech zachovat. Vlivem zmíněného kolísání může docházet v 5. p. k hláskovým změnám:
Pokud vynecháme pohybné -e-, může dojít k měkčení r v ř: Wolker – Wolkře i Wolkre, Langer – Langře i Langre.
Pokud pohybné -e- ponecháme, k měkčení v 5. p. nedochází: Wolker – Wolkere [volkre] či [volkere], Langer – Langere [langre] či [langere].
Ve jménech zakončených -r, jemuž předchází souhláska, dochází k měkčení v 5. p., pokud je taková rodinná tradice nositele jména: Langr, Richtr, Zubr, Mistr, Šnajdr – 5. p. Langře i Langre, Richtře i Richtre, Zubře i Zubre, Mistře i Mistre, Šnajdře i Šnajdre.
http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=Langer&Hledej=Hledej#bref2
V okdazu je třeba kliknout a bod 2 po tabulkou