Historie úprav
Odpověděl/a – 4.duben 1:30
Tak jak to říkáš je to správně. Nyní jde o to jestli je ve skladě normální atmosférický tlak, pak by tam muselo být o 6 % více dusíku (86%) nebo jiných inertních plynů. Jestli je takováto směs dýchatelná nebo ne , nyní nevím. To víš určitě ty. Nebo by tam potom musel být podtlak.
1.HOŘENÍ je proces, kdy oxidace probíhá rychle – silně exotermicky, za vývoje světla a tepla. Nejčastějším oxidačním činidlem je vzdušný kyslík, kterého je 21% ve směsi s dalšími plynnými složkami vzduchu, existují ale i bezkyslíkaté oxidační prostředky jako např. chlor. Nejmenší potřebné množství kyslíku pro většinu hořlavých látek je 15% objemu kyslíku ve vzduchu. Tak jako uhasíná svíčka při 17,2% koncentraci kyslíku, začíná uhasínat i lidský život.
2. Ve 4000 m je 60 % kyslíku proti 100 procentům u mořské hladiny.
Kde těmi 100% je míněno těch 21 % obsahu kyslíku. Tedy 60 % z 21% =
12,6 % což cca odpovídá tomu co píšeš.
viz. http://www.outdoor-activity.cz/clanek-vyskovy-ubytek-kysliku-horska-nemoc
Vysokohorská turistika používá vařiče na propan což není běžná
hořlavá látka a na Everestu stejně nehoří.
Takže ve výšce 4 000 m je cca 13% kyslíku a i příslušně nižší
parciální tlak kyslíku, což vadí ale hlavně lidskému organismu.
Létání proudových letadel bych do toho nepletl ty mají turbokompresory a rakety si okysličovadlo vezou sebou stejně tak jako palivo, nebo mají palivo kombinované.
Odpověděl/a – 4.duben 1:38
Tak jak to říkáš je to správně. Nyní jde o to jestli je ve skladě normální atmosférický tlak, pak by tam muselo být o 6 % více dusíku (86%) nebo jiných inertních plynů. Jestli je takováto směs dýchatelná nebo ne , nyní nevím. To víš určitě ty. Nebo by tam potom musel být podtlak.
1.HOŘENÍ je proces, kdy oxidace probíhá rychle – silně exotermicky, za vývoje světla a tepla. Nejčastějším oxidačním činidlem je vzdušný kyslík, kterého je 21% ve směsi s dalšími plynnými složkami vzduchu, existují ale i bezkyslíkaté oxidační prostředky jako např. chlor. Nejmenší potřebné množství kyslíku pro většinu hořlavých látek je 15% objemu kyslíku ve vzduchu. Tak jako uhasíná svíčka při 17,2% koncentraci kyslíku, začíná uhasínat i lidský život.
2. Ve 4000 m je 60 % kyslíku proti 100 procentům u mořské hladiny.
Kde těmi 100% je míněno těch 21 % obsahu kyslíku. Tedy 60 % z 21% =
12,6 % což cca odpovídá tomu co píšeš.
viz. http://www.outdoor-activity.cz/clanek-vyskovy-ubytek-kysliku-horska-nemoc
Vysokohorská turistika používá vařiče na propan což není běžná
hořlavá látka a na Everestu stejně nehoří.
Takže ve výšce 4 000 m je cca 13% kyslíku a i příslušně nižší
parciální tlak kyslíku, což vadí ale hlavně lidskému organismu.
Létání proudových letadel bych do toho nepletl ty mají turbokompresory a rakety si okysličovadlo vezou sebou stejně tak jako palivo, nebo mají palivo kombinované.
Doplňuji:
Koukám , než jsem to sesmolil tak jsi to doplnil. Takže těch 6 % kyslíku
je nahraženo jiným plynem, nebo je tam těch 85 % dusíku.
Na Everestu jsem nebyl ( nejsem bývalý primátor Prahy a ten tam lezl stejně s kyslíkem), ale četl jsem pěknou knihu o Everestu. Nad 7 000 m bez kyslíku, se už žije jenom z podstaty a vařič tam nehoří. Pokud se něco podělá snaží se horolezci bezpodmínečně slézt pod těch 7 000 m. Oni si pitnou vodu totiž vyrábí rozpuštěním sněhu a při horské nemoci je voda velmi důležitá.