Historie úprav
Odpověděl/a – 9.březen 9:59
Jak se stavěly pyramidy. s dovíte z odkazu. .
Archeologové celého světa se neustále potýkají s otázkou, jak dokázali lidé na úrovni doby kamenné, kteří neznali kolo, jeřáby ani kladkostroje pro zvedání těžkých nákladů, vybudovat tak obrovské a architektonicky dokonalé dílo.
Nebylo to, jak uvažujete.
A . Na rozkaz vezíra (faraonem pověřeného správce země) se pracovní síla vybírala mezi venkovským obyvatelstvem, které podle systému povinných robot mohlo být kdykoli povoláno k velkým veřejným pracím.
Dělníci se snažili zalíbit se faraonovi a ochotně se ujímali tohoto náročného úkolu, protože věřili, že pracují pro svatou věc. Na stavbě Velké pyramidy faraona Cheopse (Chufeva) tak během dvaceti let pracovalo přibližně 100 000 lidí, kteří vozili, přemisťovali a skládali na sebe 2,5 milionu kamenných bloků, z nichž každý vážil asi 2 tuny.
webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:cRct3WQ_LMEJ:www.starovekyegypt.net/egyptska-remesla/remesla-starovekeho-egypta.php+&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-a
http://www.egypt.mysteria.cz/pyramidy2.htm
B.
. Přeprava kamene Z lomů ke staveništi je lidé vlekli na dřevěných
saních, protože dosud neznali kolo. Saně byly jako obětina nalezeny
i v některých hrobech. Od lomu byla zbudována cesta vysypaná jemným
pískem a na jejím povrchu byly položeny palmové kmeny, které bránily, aby
se saně pod naloženou tíhou propadaly. Smýkání se usnadňovalo stálým
poléváním cesty vodou. Z některých vzdálených lomů se kvádry
přivážely loděmi po kanálech do přístavu. Tato vodní cesta byla
vybudována jen pro tento účel.
C. Využití zvířat
K přepravě kamenů na delší vzdálenosti se používalo saní, které byly
taženy pomocí volů .
Doprava stavebního materiálu do vyších vrstev se stala záležitostí
lidské síly, neboť omezený prostor vylučoval použití tažných
zvířat.
atd.
Odpověděl/a – 9.březen 10:15
Jak se stavěly pyramidy. s dovíte z odkazu. .
Archeologové celého světa se neustále potýkají s otázkou, jak dokázali lidé na úrovni doby kamenné, kteří neznali kolo, jeřáby ani kladkostroje pro zvedání těžkých nákladů, vybudovat tak obrovské a architektonicky dokonalé dílo.
Nebylo to, jak uvažujete.
A . Na rozkaz vezíra (faraonem pověřeného správce země) se pracovní síla vybírala mezi venkovským obyvatelstvem, které podle systému povinných robot mohlo být kdykoli povoláno k velkým veřejným pracím.
Dělníci se snažili zalíbit se faraonovi a ochotně se ujímali tohoto náročného úkolu, protože věřili, že pracují pro svatou věc. Na stavbě Velké pyramidy faraona Cheopse (Chufeva) tak během dvaceti let pracovalo přibližně 100 000 lidí, kteří vozili, přemisťovali a skládali na sebe 2,5 milionu kamenných bloků, z nichž každý vážil asi 2 tuny.
webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:cRct3WQ_LMEJ:www.starovekyegypt.net/egyptska-remesla/remesla-starovekeho-egypta.php+&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-a
http://www.egypt.mysteria.cz/pyramidy2.htm
B.
. Přeprava kamene Z lomů ke staveništi je lidé vlekli na dřevěných
saních, protože dosud neznali kolo. Saně byly jako obětina nalezeny
i v některých hrobech. Od lomu byla zbudována cesta vysypaná jemným
pískem a na jejím povrchu byly položeny palmové kmeny, které bránily, aby
se saně pod naloženou tíhou propadaly. Smýkání se usnadňovalo stálým
poléváním cesty vodou. Z některých vzdálených lomů se kvádry
přivážely loděmi po kanálech do přístavu. Tato vodní cesta byla
vybudována jen pro tento účel.
C. Využití zvířat
K přepravě kamenů na delší vzdálenosti se používalo saní, které byly
taženy pomocí volů .
Doprava stavebního materiálu do vyších vrstev se stala záležitostí
lidské síly, neboť omezený prostor vylučoval použití tažných
zvířat.
atd.
Doplňuji:
Nějak se mně odkaz nepovedl, takže znova
Řemesla starověkého Egypta
a další zdroje
jinak diskuse
