Odpověděl/a – 2.březen 19:17
Lidé se ulicemi města procházejí,
pouličními světly snad oslepeni jsou,
jen tak se mezi sebou míjejí,
jako by šli černočernou tmou.
Nerozumí si, snad mluví cizí řečí.
Nevidí a neslyší, nechtějí se znát,
a když potřebují, s jistou křečí,
musí vlídnost předstírat.
Jsem sám uprostřed davu,
cítím se znaven vším,
chováním lidi především,
nemám na to hlavu,
jsem sám uprostřed davu,
Sám uprostřed davu – problém odcizení – to je realita, a vůbec není unikátní,ale je to
Odpověděl/a – 2.březen 19:56
Lidé se ulicemi města procházejí,
pouličními světly snad oslepeni jsou,
jen tak se mezi sebou míjejí,
jako by šli černočernou tmou.
Nerozumí si, snad mluví cizí řečí.
Nevidí a neslyší, nechtějí se znát,
a když potřebují, s jistou křečí,
musí vlídnost předstírat.
Jsem sám uprostřed davu,
cítím se znaven vším,
chováním lidi především,
nemám na to hlavu,
jsem sám uprostřed davu,
Sám uprostřed davu – problém odcizení – to je realita, a vůbec není unikátní,ale je to
http://www.sds.cz/docs/prectete/eknihy/poc/poc_401.htm
Doplňuji:
Ten ostrov – no – možná je to lepší možnost. Tam je všechno jasné.
A můžeš doufat.
Cítit se sám na Václaváku – kam se tak dá utéct? Na pustý
ostrov…?