Historie úprav

dudu

Odpověděl/a – 5.únor 0:16

Nějak tak podobně mají organizovánu dopravu na Kubě. Jezdí se i na korbách nenaložených nákladních aut a rovněž je povinnost vzít do osobního vozu pasažéra, pokud vozidlo není plně obsazeno.
Možná by nebylo od věci kdyby si tazatel zmíněný model ověřil na místě.
Jde o podobnou úvahu, která se zabývá tématem proč by neměli mít všichni stejné platy nebo o vhodnostit umístění nájemníků do bydel všem, kteří si přisvojují nadměrnou obytnou plochu. Bolaku, to už tady všechno přece bylo a nedopadlo to nejlépe, stejně jako nyní kapitalismus, který už byť z jiných důvodů, také dojíždí kamsi ke konečné. Přiznávám, že se na „nové zřízení“ vůbec netěším a doufám, že se nástupu nové éry nedožiji.

dudu

Odpověděl/a – 5.únor 14:25

Nějak tak podobně mají organizovánu dopravu na Kubě. Jezdí se i na korbách nenaložených nákladních aut a rovněž je povinnost vzít do osobního vozu pasažéra, pokud vozidlo není plně obsazeno.
Možná by nebylo od věci kdyby si tazatel zmíněný model ověřil na místě.
Jde o podobnou úvahu, která se zabývá tématem proč by neměli mít všichni stejné platy nebo o vhodnostit umístění nájemníků do bydel všem, kteří si přisvojují nadměrnou obytnou plochu. Bolaku, to už tady všechno přece bylo a nedopadlo to nejlépe, stejně jako nyní kapitalismus, který už byť z jiných důvodů, také dojíždí kamsi ke konečné. Přiznávám, že se na „nové zřízení“ vůbec netěším a doufám, že se nástupu nové éry nedožiji.
Doplňuji:
Hlavní problém spatřuji ve skutečnosti, že by si lidé tohoto „daru“ rychle přestali vážit. Tento názor potvrzuje poznatek z doby před revolucí. U nás na sídlišti stojí v řadě za sebou čtyřpodlažní domy každý se 36-ti byty. Původně byla polovina družstevníků a zbytek tzv. státní. Postupně bylo možno spatřit rozdíl mezi domy v jiném vlastnictví. Družstevníci si pečlivě opečovávali svůj dům i okolí, kdežto společný majetek byl denně devastován a většina nájemníků si možnosti bydlet skoro za hubičku vůbec nevážila a nebo jejich péče končila u dveří do bytu.
Proto naprosto skepticky odhaduji stav, kdy by doprava byla zadarmo, na chování cestujících nikdo nedohlížel a řada cestujících by k dopravním prostředkům projevovala stejný vztah, jako téměř k dekretem přiděleným státním bytům.