Historie úprav
Odpověděl/a – 25.květen 11:28
I. zpět k situaci, která už nastala
(Ne)placení výživného není ohraničeno (ne)studováním dítěte…, nýbrž okamžikem, kdy je dítě schopno se samo živit, tedy vydělávat.
A možná to pro vás bude překvapení, ale zaevidování na úřadu práce neznamená stav, kdy je dítě schopno se samo živit, takže na výživné má nárok.
Je však jasné, že toto ´přechodné´ období mezi skončením studia a zahájením výdělečné činnosti nemůže trvat do nekonečna, takže záleží na rozumné dohodě obou zainteresovaných. A pokud k dohodě nedojde, tak musí, na návrh některého z účastníků, rozhodnout soud…, který posoudí zda je dítě schopno se samo živit nebo nikoli, zda dítě dělá vše pro to, aby si práci našlo nebo nikoli, zda je placení výživného dítěti, které je již přes půlroku na pracáku, v souladu s dobrými mravy apod.
II.
Jak již bylo řečeno, samozřejmě, že na výživné bude mít ´dítě´
během svého nového studia nárok.
Vzhledem k nejspíš dobrým vztahům „dcera & otec“ se nabízí, aby se dcera s otcem dohodla na výživném MIMOSOUDNĚ s tím, že toto výživné bude svoji částkou nějak rozumně navazovat na částku dříve placenou + nějaký přirozený nárust…
Doporučuji, aby i při dobrých vztazích, byla dohoda sepsána písemně.
Odpověděl/a – 25.květen 11:59
I. zpět k situaci, která už nastala
(Ne)placení výživného není ohraničeno (ne)studováním dítěte…, nýbrž okamžikem, kdy je dítě schopno se samo živit, tedy vydělávat.
A možná to pro vás bude překvapení, ale zaevidování na úřadu práce neznamená stav, kdy je dítě schopno se samo živit, takže na výživné má nárok.
Je však jasné, že toto ´přechodné´ období mezi skončením studia a zahájením výdělečné činnosti nemůže trvat do nekonečna, takže záleží na rozumné dohodě obou zainteresovaných. A pokud k dohodě nedojde, tak musí, na návrh některého z účastníků, rozhodnout soud…, který posoudí zda je dítě schopno se samo živit nebo nikoli, zda dítě dělá vše pro to, aby si práci našlo nebo nikoli, zda je placení výživného dítěti, které je již přes půlroku na pracáku, v souladu s dobrými mravy apod.
II.
Jak již bylo řečeno, samozřejmě, že na výživné bude mít ´dítě´
během svého nového studia nárok.
Vzhledem k nejspíš dobrým vztahům „dcera & otec“ se nabízí, aby se dcera s otcem dohodla na výživném MIMOSOUDNĚ s tím, že toto výživné bude svoji částkou nějak rozumně navazovat na částku dříve placenou + nějaký přirozený nárust…
Doporučuji, aby i při dobrých vztazích, byla dohoda sepsána
písemně.
Doplňuji:
- dcera je už dospělá, takže už musí jednat pouze ona (vy ji můžete už ´jen´ radit)
- dcera to může na otce zkusit a pokusit se o kompromisní návrh, který by byl například o tom, že:
- je prokazatelné, že od 09/2010 bude studovat a bude mít nárok na výživné
- protože placení výživného bylo nesprávně ukončeno už od 01/2010 (mělo pokračovat…), tak se nabízí, že „obnovení“ placení nebude až od září, ale o 3 měsíce dříve…
- třetí argument pro kompromis je zvážit zda jsou oprávněné důvody pro navýšení výživného (vyšší náklady na studium atd.) a zda nejsou na straně otce oprávněné důvody pro snížení výživného (snížení příjmu atd.)
- pokud by se dcera s otcem nedohodla, tak pak vám (tedy dceři) nezbyde, než se soudit… a návrh k soudu může klidně poslat už teď a v návrhu se může zabývat jak minulostí, tak zejména budoucností.
Z vlastní zkušenosti mohu říci, že i relativně horší DOHODA je 100× lepší než SOUD…, tak to zvažte.