Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 27.listopad 19:19

Ich- forma – vypravujete příběh v první osobě jednotného čísla, to znamená, že jste autor a zachyujete příběh svými očima. Jako byste psal životopis, tedy svou autobiografii.

Okopírovala jsem vám kousek vypravování v ich-formě.

Vystoupila jsem z lázně. Vytřela si vodu z vlasů a důkladně se osušila, nezapomněla jsem ani na kůži mezi rudě nalakovanými prsty svých štíhlých nohou. Otřásla jsem se zimou, ale počkala na služebnou, až mi oblékne župan a teprve potom jsem se odebrala do ložnice osvětlené plameny stravujícími polena v mohutném mramorovém krbu.

Když byste psal o svém bratrovi, co zažil atd., tak píšete o něm – je to er forma. I když se můžete s některými jeho myšlenkami ztotožnit.

Příklad er- formy.
Awly vystoupila z lázně. Vytřela si vodu z vlasů a důkladně se osušila, nezapomněla ani na kůži mezi rudě nalakovanými prsty svých štíhlých nohou. Otřásla se zimou, ale počkala na služebnou, až jí oblékne župan a teprve potom se odebrala do ložnice osvětlené plameny stravujícími polena v mohutném mramorovém krbu.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 28.listopad 20:07

Ich- forma – vypravujete příběh v první osobě jednotného čísla, to znamená, že jste autor a zachyujete příběh svými očima. Jako byste psal životopis, tedy svou autobiografii.

Okopírovala jsem vám kousek vypravování v ich-formě.

Vystoupila jsem z lázně. Vytřela si vodu z vlasů a důkladně se osušila, nezapomněla jsem ani na kůži mezi rudě nalakovanými prsty svých štíhlých nohou. Otřásla jsem se zimou, ale počkala na služebnou, až mi oblékne župan a teprve potom jsem se odebrala do ložnice osvětlené plameny stravujícími polena v mohutném mramorovém krbu.

Když byste psal o svém bratrovi, co zažil atd., tak píšete o něm – je to er forma. I když se můžete s některými jeho myšlenkami ztotožnit.

Příklad er- formy.
Awly vystoupila z lázně. Vytřela si vodu z vlasů a důkladně se osušila, nezapomněla ani na kůži mezi rudě nalakovanými prsty svých štíhlých nohou. Otřásla se zimou, ale počkala na služebnou, až jí oblékne župan a teprve potom se odebrala do ložnice osvětlené plameny stravujícími polena v mohutném mramorovém krbu.

Doplňuji:
Uvědomila jsem si, že jsem nenabídla možnost, jak využít ich formu a vyprávět bratrův příběh.

Můžete vhodně uvést v úvodu. Např. Zaujal mě příběh, v němž můj bratr naznačil, co se mu stalo Proto mu předávám slovo, abych se dověděl víc nejen já, ale rovněž i vy.
"Tehdy a tehdy … … "
Někde uprostřed bratrova vypravování můžete doplnit svůj názor. Jsem napjatý, jak příběh bude ppkračovat.

V závěru pak zhodnotíte.

Nebo s bratrem jsme prožili … Nejlépe to poví on sám – příklad jsem uvedla. Necháte vyprávět jeho, občas něco doplníéte, nikoliv otázkou – to by šlo o du-formu.

Takže v této ich -formě, jste subjektivním vypravěčem, nikoliv autorem . Vyprávíte tak, jste viděl to, co se stalo.

Můžete spojit řeč vypravěče s řečí postavy. Využít přímou, nepřímou či nevlastní přímou řeč.

Záleží opravdu na tom, jak vypravování pojmete. Je to poněkud náročnější než jen forma ich nebo er.