Historie úprav
Odpověděl/a – 18.říjen 19:28
"Milostpaní — je to pravda? Jed na to mohu vzít. = docela, jistě, určitě, je to pravda. . .
Jen uvažuji, jak toto spojení mohlo vzniknout. Ujištějí, že nemá smysl se rozličovat, zlobit, vztekat, nic a nikdo tomu nepomůže.
Takže ať se zlobí, jak se zlobí, je to tak, nic nepomůže.
Jed, všesl. jad – odvozené od slovesa zjedovati = otráviti, ,zlobiti se, vztekati se, horšiti se.
Pojmenování vzniklo v polštině a u jižních Slovanů přenesením významu z toho, že jako jed sloužily pro otravování jídla, šípů šťávy rostlin, které byly hořké, byly to „zlé“ šťávy, věřilo se, že člověk zlostný je plný těchto šťáv, plný žluči;; snad tomu přispívala i představa, že draci jsou plni černého jedu; při zlosti se čarodějnice apod. rozlejí na kolomaz.
Další možnost, že je slovo příbuzné se střhněm. ei3, nářečně ei3, esi3e – hnisavý nádor. Je to paralela přeneseného významu něm. Gift = hněv, jed.
V. Machek, Etymologický slovník
Odpověděl/a – 18.říjen 20:16
"Milostpaní — je to pravda? Jed na to mohu vzít. = docela, jistě, určitě, je to pravda. . .
Jen uvažuji, jak toto spojení mohlo vzniknout. Ujištějí, že nemá smysl se rozličovat, zlobit, vztekat, nic a nikdo tomu nepomůže.
Takže ať se zlobí, jak se zlobí, je to tak, nic nepomůže.
Jed, všesl. jad – odvozené od slovesa zjedovati = otráviti, ,zlobiti se, vztekati se, horšiti se.
Pojmenování vzniklo v polštině a u jižních Slovanů přenesením významu z toho, že jako jed sloužily pro otravování jídla, šípů šťávy rostlin, které byly hořké, byly to „zlé“ šťávy, věřilo se, že člověk zlostný je plný těchto šťáv, plný žluči;; snad tomu přispívala i představa, že draci jsou plni černého jedu; při zlosti se čarodějnice apod. rozlejí na kolomaz.
Další možnost, že je slovo příbuzné se střhněm. ei3, nářečně ei3, esi3e – hnisavý nádor. Je to paralela přeneseného významu něm. Gift = hněv, jed.
V. Machek, Etymologický slovník
Doplňuji:
Uvedla jsem přenesený význam.
Další možnost vyjadřuje spíš pravděpodobnost – jed způsobí smrt. Jenže nemusí to tak vždy být, tudíž skutečnost není docela jistá, pravdivá.
Těžko říct, co se komu zrodilo v hlavě, jaké měl zkušenosti… Üsloví vzniklo a používá se stejně jako např. vzít rozum (oči) do hrsti, vzít někoho za límec, vzalo ho to za srdce atd.