Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 12.květen 18:23

Dříve se lidé rozlišovat pomocí přízvisek, např. Jan Turek, syn Václava, řečeného Chalupa.

Příjmení se až do osmnáctého století nedědila, dokonce si je naši předkové mohli během života několikrát pozměnit. Tuto možnost ukončil patent Josefa II., který nařizoval důsledné užívání dědičných příjmení. Vznikly matriky a kanceláře, kde podle příjmení evidovaly všechny obyvatele té které země, a to svým způsobem platí až do dneška. Jestliže nemáte vážný důvod ke změně svého příjmení, musíte jej předat svým následovníkům.

Původ příjmení:

  • křestních jmen – Petr, Pavel
  • odvozena nápadných tělesných znaků. Sem patří jména typu: Hrbek, Hrbáček, Hrbatý, Hrbolka.
  • odvozená od místa původu nebo bydliště – Zábranský, Závodný
  • odvozená od příbuzenských vztahů – Švagr, Strýc
  • od společenského postavení – např. Císař, Zeman
  • ze zaměstnání – Hospodář, Sedlák, Sedláček, Chalupa
  • podle ztoho, s čím kdo pracoval – Kolář, Kovář, Bednář, Kožešník, Řezník,
  • odvozena od náboženství – Křesťan, Říman, Židák.

Najdeme samozřejmě další – třeba podle přezdívek. Aby si je lidé nepletli, dostal jeden přezdívku Malý, druhý Velký, třetí Černý, čtvrtý Kaplička (bydlel u kapličky) a poslední Prťák (podle zaměstnání, bylšvec- atd.

Dále se objevila příjmení původu latinského (Markus, Kramerius), německého (Neumann, Schuster), židovského (Aškenazy, Kohn).

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 12.květen 18:35

Dříve se lidé rozlišovat pomocí přízvisek, např. Jan Turek, syn Václava, řečeného Chalupa.

Příjmení se až do osmnáctého století nedědila, dokonce si je naši předkové mohli během života několikrát pozměnit. Tuto možnost ukončil patent Josefa II., který nařizoval důsledné užívání dědičných příjmení. Vznikly matriky a kanceláře, kde podle příjmení evidovaly všechny obyvatele té které země, a to svým způsobem platí až do dneška. Jestliže nemáte vážný důvod ke změně svého příjmení, musíte jej předat svým následovníkům.

Původ příjmení:

  • křestních jmen – Petr, Pavel
  • odvozena nápadných tělesných znaků. Sem patří jména typu: Hrbek, Hrbáček, Hrbatý, Hrbolka.
  • odvozená od místa původu nebo bydliště – Zábranský, Závodný
  • odvozená od příbuzenských vztahů – Švagr, Strýc
  • od společenského postavení – např. Císař, Zeman
  • ze zaměstnání – Hospodář, Sedlák, Sedláček, Chalupa
  • podle ztoho, s čím kdo pracoval – Kolář, Kovář, Bednář, Kožešník, Řezník,
  • odvozena od náboženství – Křesťan, Říman, Židák.

Najdeme samozřejmě další – třeba podle přezdívek. Aby si je lidé nepletli, dostal jeden přezdívku Malý, druhý Velký, třetí Černý, čtvrtý Kaplička (bydlel u kapličky) a poslední Prťák (podle zaměstnání, bylšvec- atd.

Dále se objevila příjmení původu latinského (Markus, Kramerius), německého (Neumann, Schuster), židovského (Aškenazy, Kohn).
Doplňuji:

  • z rostlin – Fiala, Kytka
  • z jídel – Polívka, Syrovátka
  • z oblečení – Knoflíček, Čepička
  • podle předmětů běžného života – Korbel, Škopek
  • slovesného původu – Nesnídal, Nesvačil
  • neslušná – Vošoust, Píč nebo Zmrhal
  • kuriozní – Uc, Rádsetoulal

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 9.prosinec 9:20

Dříve se lidé rozlišovat pomocí přízvisek, např. Jan Turek, syn Václava, řečeného Chalupa.

Příjmení se až do osmnáctého století nedědila, dokonce si je naši předkové mohli během života několikrát pozměnit. Tuto možnost ukončil patent Josefa II., který nařizoval důsledné užívání dědičných příjmení. Vznikly matriky a kanceláře, kde podle příjmení evidovaly všechny obyvatele té které země, a to svým způsobem platí až do dneška. Jestliže nemáte vážný důvod ke změně svého příjmení, musíte jej předat svým následovníkům.

Původ příjmení:

  • křestních jmen – Petr, Pavel
  • odvozena nápadných tělesných znaků. Sem patří jména typu: Hrbek, Hrbáček, Hrbatý, Hrbolka.
  • odvozená od místa původu nebo bydliště – Zábranský, Závodný
  • odvozená od příbuzenských vztahů – Švagr, Strýc
  • od společenského postavení – např. Císař, Zeman
  • ze zaměstnání – Hospodář, Sedlák, Sedláček, Chalupa
  • podle ztoho, s čím kdo pracoval – Kolář, Kovář, Bednář, Kožešník, Řezník,
  • odvozena od náboženství – Křesťan, Říman, Židák.

Najdeme samozřejmě další – třeba podle přezdívek. Aby si je lidé nepletli, dostal jeden přezdívku Malý, druhý Velký, třetí Černý, čtvrtý Kaplička (bydlel u kapličky) a poslední Prťák (podle zaměstnání, bylšvec- atd.

Dále se objevila příjmení původu latinského (Markus, Kramerius), německého (Neumann, Schuster), židovského (Aškenazy, Kohn).
Doplňuji:

  • z rostlin – Fiala, Kytka
  • z jídel – Polívka, Syrovátka
  • z oblečení – Knoflíček, Čepička
  • podle předmětů běžného života – Korbel, Škopek
  • slovesného původu – Nesnídal, Nesvačil
  • neslušná – Vošoust, Píč nebo Zmrhal
  • kuriozní – Uc, Rádsetoulal

Zdro" internet, např.
https://iforum­.cuni.cz/IFORUM-4254-version1.pdf