Historie úprav
Odpověděl/a – 27.srpen 17:21
Asi proto, že jazyky se vyvíjely za pochodu. Filosofové u toho chyběli,
a pokud nechyběli, ostatní na ně kašlali.
Historicko-filosoficky se to těžko zdůvodňuje. Hlavně proto, že když lidi
mluví, mají k historicko-filosofickým důvodům zpavidla daleko. To platí
i dneska v době vědy. Přece byste historicko-filosofické uvažování
nevyžadovala od našich předků, když pekli mamuta. Měli hlavy plné
důležitějších otázek!
Co s tím? Jistě, dá se říkat ředitelé a ředitelky, profesoři a profesorky, dramaturgové a dramaturgyně, jen se někdy zapomíná říkat zloději a zlodějky, podvodníci a podvodnice, vyvrhelové a … a vyvrhelky nebo vyvrhlice. U člověka je problém: člověk a člověčka? Lidé a liďky nebo liďáci a lidyně – lidice už je obsazené!
Různé jazyka preferují pro neutrální vyjádření to či ono pohlaví.
Čech vidí přeběhnout přes cestu černou kočku, i když to třeba byl
kocour. Francouz řekne, že to byl le chat, což je právě kocour, i když by
to byla kočka. U pávů tento problém nebývá, i kohouta od slepice pozná
každý.
Taky říkáme to děvče (das Maedchen) – hledejte důvody…
Možná, že když se tlupa pralidí potkala s jinou, bylo nutno spočítat především hlavy mužů tj. bojovníků té druhé. Od nich se odvíjela nebezpečnost druhé tlupy. Snad tomu nasvědčuje případná příbuznost slov: hlava tedy galavá (rus.) přes hypotetické galavák, kelavák k čelavjék, člověk. Srov. též lat. calva (lebka), či řec. kefalé (hlava). Že je to blbost? Chtěla jste filozovat, tak filozofuju 🙂
Z hlediska „ideálního“ jazyka ovšem s Vámi souhlasím. Uspořádání podle vzoru prase – kanec – svině by bylo systematické. Proč to u prasat jde a u lidí ne?! Že bychom se od nich ještě měli co učit…? 😉
Odpověděl/a – 27.srpen 18:59
Asi proto, že jazyky se vyvíjely za pochodu. Filosofové u toho chyběli,
a pokud nechyběli, ostatní na ně kašlali.
Historicko-filosoficky se to těžko zdůvodňuje. Hlavně proto, že když lidi
mluví, mají k historicko-filosofickým důvodům zpavidla daleko. To platí
i dneska v době vědy. Přece byste historicko-filosofické uvažování
nevyžadovala od našich předků, když pekli mamuta. Měli hlavy plné
důležitějších otázek!
Co s tím? Jistě, dá se říkat ředitelé a ředitelky, profesoři a profesorky, dramaturgové a dramaturgyně, jen se někdy zapomíná říkat zloději a zlodějky, podvodníci a podvodnice, vyvrhelové a … a vyvrhelky nebo vyvrhlice. U člověka je problém: člověk a člověčka? Lidé a liďky nebo liďáci a lidyně – lidice už je obsazené!
Různé jazyka preferují pro neutrální vyjádření to či ono pohlaví.
Čech vidí přeběhnout přes cestu černou kočku, i když to třeba byl
kocour. Francouz řekne, že to byl le chat, což je právě kocour, i když by
to byla kočka. U pávů tento problém nebývá, i kohouta od slepice pozná
každý.
Taky říkáme to děvče (das Maedchen) – hledejte důvody…
Možná, že když se tlupa pralidí potkala s jinou, bylo nutno spočítat především hlavy mužů tj. bojovníků té druhé. Od nich se odvíjela nebezpečnost druhé tlupy. Snad tomu nasvědčuje případná příbuznost slov: hlava tedy galavá (rus.) přes hypotetické galavák, kelavák k čelavjék, člověk. Srov. též lat. calva (lebka), či řec. kefalé (hlava). Že je to blbost? Chtěla jste filozovat, tak filozofuju 🙂
Z hlediska „ideálního“ jazyka ovšem s Vámi souhlasím. Uspořádání podle vzoru prase – kanec – svině by bylo systematické. Proč to u prasat jde a u lidí ne?! Že bychom se od nich ještě měli co učit…? 😉
Doplňuji:
Snad Vám udělám radost. V esperantu, tedy jazyku umělém, nehistorickém se
odlišuje člověk a muž a esperanto nemá gramatický rod.
Člověk je homo a lze to považovat za neutrum (nova homo, v lat. je
maskulinum – homo novus). Muž je viro. Jenže ..... koukám, že žena je
virino. Teda je to odvozeno od viro. Tak to sem ani psát nebudu… ;-(