Odpověděl/a – 9.srpen 9:36
Možná spíše než její dlouhodobé působení na člověka je známý její vliv na momentální náladu a emoční vyladění člověka. A naopak – naše momentální nálada bude pravděpodobně také ovlivňovat, kterou hudbu si k poslechu vybereme. Pokud se tedy bude hloubavý člověk cítit plný energie, je pravděpodobné, že sáhne po jazzu, pokud se bude cítit smutný, sáhne po blues. Obvykle ale podle Sama Goslinga zůstane u stejné kategorie hudby. Jeden z posledních výzkumů zaměřených na vliv hudby na náladu člověka ukázal, že hudba obecně zlepšuje náladu člověka. Zkoumaný vzorek studentů složený z hudebně vzdělaných a hudebně nevzdělaných studentů poslouchal po dva týdny hudbu podle svého výběru a zaznamenával svou náladu. Nejčastějším hudebním žánrem byl rock včetně hard rocku a heavy metalu. Na druhém místě byl u hudebně vzdělaných studentů jazz nebo klasická hudba, zatímco méně hudebně vzdělaní (muzikální) studenti poslouchali na druhém místě country nebo rock středního proudu. Muzikální studenti si obecně vybírali větší množství hudebních stylů – ke studiu si pouštěli spíše klasickou hudbu, střední proud a klidnou hudbu k odpočinku a k práci v domácnosti a jazz nebo blues při cvičení. Každý poslech hudby jakéhokoli žánru vedl k posílení pozitivních emocí a ke snížení emocí negativních vyjma pocitu smutku, který zůstával přibližně na stejné úrovni.
Odpověděl/a – 9.srpen 9:57
Možná spíše než její dlouhodobé působení na člověka je známý
její vliv na momentální náladu a emoční vyladění člověka.
A naopak – naše momentální nálada bude pravděpodobně také
ovlivňovat, kterou hudbu si k poslechu vybereme. Pokud se tedy bude hloubavý
člověk cítit plný energie, je pravděpodobné, že sáhne po jazzu, pokud se
bude cítit smutný, sáhne po blues. Obvykle ale podle Sama Goslinga zůstane
u stejné kategorie hudby. Jeden z posledních výzkumů zaměřených na vliv
hudby na náladu člověka ukázal, že hudba obecně zlepšuje náladu
člověka. Zkoumaný vzorek studentů složený z hudebně vzdělaných a
hudebně nevzdělaných studentů poslouchal po dva týdny hudbu podle svého
výběru a zaznamenával svou náladu. Nejčastějším hudebním žánrem byl
rock včetně hard rocku a heavy metalu. Na druhém místě byl u hudebně
vzdělaných studentů jazz nebo klasická hudba, zatímco méně hudebně
vzdělaní (muzikální) studenti poslouchali na druhém místě country nebo
rock středního proudu. Muzikální studenti si obecně vybírali větší
množství hudebních stylů – ke studiu si pouštěli spíše klasickou
hudbu, střední proud a klidnou hudbu k odpočinku a k práci v domácnosti
a jazz nebo blues při cvičení. Každý poslech hudby jakéhokoli žánru vedl
k posílení pozitivních emocí a ke snížení emocí negativních vyjma
pocitu smutku, který zůstával přibližně na stejné úrovni.
Doplňuji:
Zaujal mě článek, který jsem si okopírovala pro sebe,, ale místo
vymazání jsem omylem odeslala.
Proto doplňuji svůj vlastní názor
Prostě pokud mě hudba neladí a je to pro mě spíš takové „vrzání“, tak ji prostě neposlouchám bez ohledu na to, zda je o disharmonii nebo nedisharmonie. Ve filmu mně občas vadí hlučná hudba. Běžné zvuky na ulici se snažím nevímat, upoutá mě např. zvuk sanitky, sirény, tedy něco mimořádného. Nesnáším zvuky cirkulárky a rychlé zvuky motorek, tedy civilizační hluk.
Jak je uvedeno v článku, poslech hudby u mě ovlivňuje momentální nálada … někdy stačí chvilka, něco neladí uchu, přepínám …
Jinak hudba je obrazem kultury národa, záleží na pohledu každého jedince na umění, někdy jde o vzpouru, jindy o konzervativní pohled na život. Ale stálý poslech nedisharmonické melodie určitě ovlivňuje člověka vzrušivě, tim možná způsobuje jakési odcizení, ovlivňuje chování člověka jako droga.