Historie úprav
Odpověděl/a – 8.srpen 10:10
Připomenu pravidla.
Písmeno ú se píše:
1.na začátku slov, např. úroda, úrodný, úmysl, účel, úkol, úřad, údolí, úhona, úloha, úpět, …, Ústí, Újezd, Úhlava, …;
2.po předponě a na začátku druhé části složeniny, např. ne-úroda, ne-úrodný, z-úrodnit, z-účastnit se, z-úmyslný, za-úpět, bez-účelný, bez-úhonný; dolno-újezdský, troj-úhelník;
3.v citoslovcích, jako bú, cukrú, hú, vrkú;
4.v slově ocún a v několika slovech přejatých, jako fúze, múza, kúra, túra, ragú, skútr
Psaní slov přejatých.
Slova, která jste uvedl, jsou cizího původu Přejatá do češtiny), takže
se píší s ú i v základu slova na rozdíl od slov českých. Nejde jen
o ú, ale i jiné samohlásky.
např. akvárium, anémie, anténa, árie, islám, konkrétní, kostým, malárie, móda, oáza, panoráma, plénum, pól, rádio, tón, fúze, túra, kúra, série, sérum, schéma, téma;
Písmeno ů se píše v případech ostatních. Bývá to:
1.uvnitř slova: stůl, vůle, půjčit, zůstat, půda, růže, trůn; blůza, lůza (vedle luza);
2.v koncovkách 2. a 3. p. č. mn. jmen podstatných: pánů, mužů, hradům, strojům, městům; u přídavných jmen přivlastňovacích v 1. p. č. j. rodu mužského: bratrův, Karlův;
3.v zakončení příslovcí: domů, dolů.
Pravidla českého pravopisu
Odpověděl/a – 8.srpen 11:37
Připomenu pravidla.
Písmeno ú se píše:
1.na začátku slov, např. úroda, úrodný, úmysl, účel, úkol, úřad, údolí, úhona, úloha, úpět, …, Ústí, Újezd, Úhlava, …;
2.po předponě a na začátku druhé části složeniny, např. ne-úroda, ne-úrodný, z-úrodnit, z-účastnit se, z-úmyslný, za-úpět, bez-účelný, bez-úhonný; dolno-újezdský, troj-úhelník;
3.v citoslovcích, jako bú, cukrú, hú, vrkú;
4.v slově ocún a v několika slovech přejatých, jako fúze, múza, kúra, túra, ragú, skútr
Psaní slov přejatých.
Slova, která jste uvedl, jsou cizího původu Přejatá do češtiny), takže
se píší s ú i v základu slova na rozdíl od slov českých. Nejde jen
o ú, ale i jiné samohlásky.
např. akvárium, anémie, anténa, árie, islám, konkrétní, kostým, malárie, móda, oáza, panoráma, plénum, pól, rádio, tón, fúze, túra, kúra, série, sérum, schéma, téma;
Písmeno ů se píše v případech ostatních. Bývá to:
1.uvnitř slova: stůl, vůle, půjčit, zůstat, půda, růže, trůn; blůza, lůza (vedle luza);
2.v koncovkách 2. a 3. p. č. mn. jmen podstatných: pánů, mužů, hradům, strojům, městům; u přídavných jmen přivlastňovacích v 1. p. č. j. rodu mužského: bratrův, Karlův;
3.v zakončení příslovcí: domů, dolů.
Pravidla českého pravopisu
Doplňuji:
Proč se někde píše ú a jinde ů jsem vysvětlovala.
Rozdíl mezi psaním ú a ů souvisí s původem slov a s hláskovými
změnami, k nimž došlo během historického vývoje. Např. staročeské
dóm – duom – dům, buoh – bůh. Na konci slov – pánuov –
pánů(v). Ze staročeského oulehla vznikl úlehla (ladem ležící pole. Nebo
naopak – z lúky vznikla louka. Kořenné i koncovkové -ú- vymizelo
v průběhu vývoje českého jazyka, v některých případech se změnilo v
-i (s paňú – s paní, mažú – maží, dnes spíše mažou),
v jiných v dvojhlásku -ou (lúka – louka; nesú – nesou).
http://www.odpovedi.cz/otazky/proc-se-pise-na-zacatku-slov-u-a-v-prostredku-u
K podst. jménu blůza, které zmínil MK44.
Pravopis se lišil..
- Slovo bylo do češtiny převzaté jako blouza v r. 1885. Hláskovou úpravou vzhledem k historické úpravě hlásek změněno na blůza – do r. 1890. Kottův slovník již uvádí bluzu. Pravopis „vydržel“ nejdéle.
- Mám před sebou Český slovník z r. 1955 – píše se bluza.
- Pravidla z roku 1957 změnila pravopis na blúza.
- Pravidla z r. 1993 považují slovo za zcela počeštěné. takže se píše podle českých pravidel – jen jako blůza.
