Historie úprav
Odpověděl/a – 28.červenec 16:39
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha je dominantní stavba na Pražském hradě. Jedná se o trojlodní gotickou katedrálu se třemi věžemi a sídelní kostel arcibiskupa pražského. Současná stavba vznikala v několika etapách, byla stavěna v letech 1344–1419, 1490–1510, 1556–1593 a 1873–1929 (západní část). V letech 1060–1920 byla zasvěcena třem významným českým světcům a nazývala se katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
Do roku 1997 byl používán název chrám svatého Víta, proto je zkrácené označení svatovítská katedrála, nebo katedrála svatého Víta dosud zažitý název. V roce 1997 obnovil tehdejší pražský arcibiskup Miloslav kardinál Vlk dřívější název katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
Wikipedie
V českých zemích je sv. Vít uctíván jako jeden z patronů české země, část jeho ostatků dostává darem od německého krále Jindřicha I. Ptáčníka (viz Jindřich I. Ptáčník) český kníže sv. Václav (viz sv. Václav), který pak nechává na Pražském hradě na Vítovu počest vystavět čtyřapsidovou rotundu. Král a císař Karel IV. (viz Karel IV. Lucemburský) pak ve 14. století získá další část Vítových ostatků, uložených v Pavii, a ukládá je do nového chrámu, stavěného na Pražském hradě (chrámu, jenž měl být původně zasvěcen Panně Marii a patronům českých zemí) – tento chrám pak dostává jméno chrám sv. Víta a je dodnes jedním z nejmajestátnějších chrámů Evropy.
Více
http://zivotopisyonline.cz/sv-vit-293-305-jeden-z-patronu-ceskych-zemi/
Proč je sv. Vít českým národním patronem
http://wwwkarelkyr.blogspot.cz/2011/11/proc-je-sv-vit-ceskym-narodnim-patronem.html
Odpověděl/a – 28.červenec 17:12
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha je dominantní stavba na Pražském hradě. Jedná se o trojlodní gotickou katedrálu se třemi věžemi a sídelní kostel arcibiskupa pražského. Současná stavba vznikala v několika etapách, byla stavěna v letech 1344–1419, 1490–1510, 1556–1593 a 1873–1929 (západní část). V letech 1060–1920 byla zasvěcena třem významným českým světcům a nazývala se katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
Do roku 1997 byl používán název chrám svatého Víta, proto je zkrácené označení svatovítská katedrála, nebo katedrála svatého Víta dosud zažitý název. V roce 1997 obnovil tehdejší pražský arcibiskup Miloslav kardinál Vlk dřívější název katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
Wikipedie
V českých zemích je sv. Vít uctíván jako jeden z patronů české země, část jeho ostatků dostává darem od německého krále Jindřicha I. Ptáčníka (viz Jindřich I. Ptáčník) český kníže sv. Václav (viz sv. Václav), který pak nechává na Pražském hradě na Vítovu počest vystavět čtyřapsidovou rotundu. Král a císař Karel IV. (viz Karel IV. Lucemburský) pak ve 14. století získá další část Vítových ostatků, uložených v Pavii, a ukládá je do nového chrámu, stavěného na Pražském hradě (chrámu, jenž měl být původně zasvěcen Panně Marii a patronům českých zemí) – tento chrám pak dostává jméno chrám sv. Víta a je dodnes jedním z nejmajestátnějších chrámů Evropy.
Více
http://zivotopisyonline.cz/sv-vit-293-305-jeden-z-patronu-ceskych-zemi/
Proč je sv. Vít českým národním patronem
http://wwwkarelkyr.blogspot.cz/2011/11/proc-je-sv-vit-ceskym-narodnim-patronem.html
Doplňuji:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_svat%C3%A9ho_V%C3%ADta,_V%C3%A1clava_a_Vojt%C4%9Bcha
V letech 1060–1920 byla zasvěcena třem významným českým světcům a nazývala se katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Informace ve Wiki uvádí dnešní terminologii tehdy se nazývala bazilika.
1. Románská rotunda svatého Víta
Kolem r. 930 byla knížetem Václavem vybudována rotunda svatého Víta (v místě dnešní kaple sv. Václava Svatovítské katedrály) na skalnatém hřbetě vyvýšeném o tři metry nad Svatováclavskou studánkou, jejíž voda stékala roklí k jihu, a nad křižovatkou stezky jdoucí po hřbetě Opyše (obchodní stezka z Řezna do Krakova a Kyjeva) a cesty vedoucí zmíněnou roklí.
2. Románská bazilika svatého Víta, Václava, Vojtěcha a P. Marie
Rok před smrtí Spytihněva II. byla na místě rotundy zahájena stavba
trojlodní románské baziliky zasvěcené společně sv. Vítu, Vojtěchu,
Václavu a Panně Marii se dvěma věžemi, s neobvyklými dvěma kněžišti a
příčnou lodí kolmou na hlavní trojlodí. Byla větší než tehdejší
podoba baziliky sv. Jiří. Krypta baziliky sv. VítaVýchodní kněžiště
bylo zbudováno přibližně na základech rotundy, západní v blízkosti
Starého proboštství.
Bazilika zanikala po částech, neboť při stavbě nové gotické katedrály
(od r. 1344) nesměly být přerušeny náboženské obřady. Západní část
baziliky byla liturgicky využívána patrně ještě po r. 1400.
3. Katedrála svatého Víta
(Gotický metropolitní chrám svatého Víta, Vojtěcha a Václava)