Odpověděl/a – 14.červenec 21:55
Souhlasím s Drapem.
Vzorce chování nepřejímají (naštěstí) děti pouze od rodičů a rodiny,
ale i ze svého bližšího okolí, proto věřím, že pokud mají okolo sebe
dostatek jiných (správných) vzorů, mohou to i citově strádající děti
dokázat. Nejde o pud, ale přejímání chování.
Odpověděl/a – 16.červenec 11:19
Souhlasím s Drapem.
Vzorce chování nepřejímají (naštěstí) děti pouze od rodičů a rodiny,
ale i ze svého bližšího okolí, proto věřím, že pokud mají okolo sebe
dostatek jiných (správných) vzorů, mohou to i citově strádající děti
dokázat. Nejde o pud, ale přejímání chování.
Doplňuji:
Pokud necitelnost bude předávána mnoho generací, tak dostatek správných
vzorů není desiluzí. Řetěz přerušíš vytržením z původního
prostředí (nikoli vyhlazením!).