Historie úprav
anonym
Odpověděl/a – 7.červen 11:18
Smůla je, že zdravotnictví, tak jako hokeji a regulaci Vltavské kaskády
rozumí každý řadový občan.
Bývalý manžel byl chirurg. Zažila jsem tedy poměry a možnosti lékařů,
lesk i bídu
v okresní nemocnici za totality zvenku i zevnitř.
Úplatky, swměšné platy lékařů, nedostatek léků (natož zahraničních)
, unavení lékaři po nesmyslném počtu odsloužených hodin, výpadky
v zásobování např. obvazovým materiálem, mizerné stravování,
kastování pacientů, přístup a komunikace lékařů s běžným pacientem,
transporty Š 1203…
Na druhé straně nás navštěvoval (když si vyřídil vízum a provedl
povinnou nevýhodnou výměnu peněz) rodinný přítel z Norimberku,
veterinární lékař.
Vzájemná výměna informací o péči o lidi u nás a o zvířata tam,
v kapitalistické cizině byla velmi cenná.
Navíc se mi několikrát podařilo i za komunistů vycestovat , takže jsem
měla možnost Veterinární kliniku navštívit osobně.
Na druhou stranu jsme cestovali (několikrát) soukromě do Sovětského
Svazu
(na pozvání) shodou okolností v Moskvě byli přítel anesteziologem a ten
druhý ve Lvově psychologem. Dodnes si pamatuji, co všechno jsme jim tam
pašovali! Jednalo se o pro nás naprosto běžné potřeby a léčiva, které
u nich nebyly dostupné ani pro lékaře. Tedy pokud nepracovali ve
špičkovém zařízení pro špičkové soudruhy, což nebyl jejich
případ.
Sama naštěstí mám (zatím) zdraví ucházející, ale s astmatickou
vnučkou
a onkologicky nemocnou přítelkyní se ocitám po nemocnicích dost často jako
doprovod.
Myslím, že naše zdravotnictví bylo a je na velmi dobré úrovni.Máme a
měli jsme výborné až špičkové lékaře srovnatelné s nejvyspělejšími
zeměmi.
Společenské změny
přinesly i ve zdravotnictví víc kladů než záporů.
Na závěr jeden příklad. Můj kamarád onemocněl před časem nádorovým
onemocněním vnitřního orgánu. Léčba probíhala na špičkovém
pracovišti
v Praze, kde mu během velmi nákladné léčby, kdy neměl žádnou
imunitu,
s tranfúzí krve „darovali“ navíc žlourtenku, čímž ho málem zabili.
Celkem zázrakem se z toho dostal. Takové omyly se dříve také jistě
stávaly, ale dříve by jistě nepřežil.
Kamarád se ze všeho „vylízal“ a dnes si patřičně užívá výhod. Má
plný ID, jezdí zdarma i s doprovodnou osobou v jakémkoliv dopravním
prostředku, každý rok tráví v létě měsíc v jednolůžáku ve
Františkových lázních, má spoustu úlev a výhod, drahé léky za nepatrnou
cenu a rozhodně si nestěžuje na naše zdravotnictví a poměry. Je to
člověk, který celý život byl straník, po převratu zůstal věrný svým
názorům, ale na dnešní zdravotnictví si rozhodně nestěžuje.
Jinak ale celkem kritikou na dnešní poměry nešetří.
Přeji ti aby ti bylo brzy lépe a věř, že hodně důležitá je i psychika
a pozitivní přístup samotného pacienta. Drž se!
anonym
Odpověděl/a – 7.červen 16:37
Smůla je, že zdravotnictví, tak jako hokeji a regulaci Vltavské kaskády
rozumí každý řadový občan.
Bývalý manžel byl chirurg. Zažila jsem tedy poměry a možnosti lékařů,
lesk i bídu
v okresní nemocnici za totality zvenku i zevnitř.
Úplatky, swměšné platy lékařů, nedostatek léků (natož zahraničních)
, unavení lékaři po nesmyslném počtu odsloužených hodin, výpadky
v zásobování např. obvazovým materiálem, mizerné stravování,
kastování pacientů, přístup a komunikace lékařů s běžným pacientem,
transporty Š 1203…
Na druhé straně nás navštěvoval (když si vyřídil vízum a provedl
povinnou nevýhodnou výměnu peněz) rodinný přítel z Norimberku,
veterinární lékař.
Vzájemná výměna informací o péči o lidi u nás a o zvířata tam,
v kapitalistické cizině byla velmi cenná.
Navíc se mi několikrát podařilo i za komunistů vycestovat , takže jsem
měla možnost Veterinární kliniku navštívit osobně.
Na druhou stranu jsme cestovali (několikrát) soukromě do Sovětského
Svazu
(na pozvání) shodou okolností v Moskvě byli přítel anesteziologem a ten
druhý ve Lvově psychologem. Dodnes si pamatuji, co všechno jsme jim tam
pašovali! Jednalo se o pro nás naprosto běžné potřeby a léčiva, které
u nich nebyly dostupné ani pro lékaře. Tedy pokud nepracovali ve
špičkovém zařízení pro špičkové soudruhy, což nebyl jejich
případ.
Sama naštěstí mám (zatím) zdraví ucházející, ale s astmatickou
vnučkou
a onkologicky nemocnou přítelkyní se ocitám po nemocnicích dost často jako
doprovod.
Myslím, že naše zdravotnictví bylo a je na velmi dobré úrovni.Máme a
měli jsme výborné až špičkové lékaře srovnatelné s nejvyspělejšími
zeměmi.
Společenské změny
přinesly i ve zdravotnictví víc kladů než záporů.
Na závěr jeden příklad. Můj kamarád onemocněl před časem nádorovým
onemocněním vnitřního orgánu. Léčba probíhala na špičkovém
pracovišti
v Praze, kde mu během velmi nákladné léčby, kdy neměl žádnou
imunitu,
s tranfúzí krve „darovali“ navíc žlourtenku, čímž ho málem zabili.
Celkem zázrakem se z toho dostal. Takové omyly se dříve také jistě
stávaly, ale dříve by jistě nepřežil.
Kamarád se ze všeho „vylízal“ a dnes si patřičně užívá výhod. Má
plný ID, jezdí zdarma i s doprovodnou osobou v jakémkoliv dopravním
prostředku, každý rok tráví v létě měsíc v jednolůžáku ve
Františkových lázních, má spoustu úlev a výhod, drahé léky za nepatrnou
cenu a rozhodně si nestěžuje na naše zdravotnictví a poměry. Je to
člověk, který celý život byl straník, po převratu zůstal věrný svým
názorům, ale na dnešní zdravotnictví si rozhodně nestěžuje.
Jinak ale celkem kritikou na dnešní poměry nešetří.
Přeji ti aby ti bylo brzy lépe a věř, že hodně důležitá je i psychika
a pozitivní přístup samotného pacienta. Drž se!
Doplňuji:
Ano mosoji, každý chce dlouho žít, ale nikdo nechce být starý!
