annas

Odpověděl/a – 29.květen 19:19

Tentokrát gadžo z pohledu romského. Minule jsem čerpala z Wikipedie

http://www.pf­.jcu.cz/stru/ka­tedry/pgps/ik­vz/podkapitoly/b02ro­move/17.pdf

Nejčastější romská označení příslušníků neromské komunity

Pro Romy, jakožto příslušníky často pronásledované menšiny, bylo rozdělení světa
na Romy a Neromy existenčně významné. Podobně také Židé považovali za funkční
označit každého, kdo nebyl Žid, společným názvem goj. Odlišná slova čhavo / raklo se užívají pro romského chlapce / neromského chlapce, stejně jako čhaj / rakľi odlišuje romskou dívku od neromské. Romský a neromský svět se vyznačoval odlišnými pravidly komunikace.

Termín gadžo je exonymum, ne exo-etnonymum, neoznačuje příslušníka nějakého konkrétního etnika. Tento termín je nejrozšířenější v lexikonu všech romských dialektů v Evropě. Původně název pro neromského sedláka, dnes spíše obecně Nerom.

Druhotný význam gadžo/gadži je „manžel“/„manželka“ neromského původu,
ale v některých olašských dialektech označuje i romského manžela a romskou manželku.V něk­terých dialektech se užívá termín goro – bílý– Evropan – běloch – Nerom – název původně naznačoval světlou barvu pleti a zevnějšku obecně.

annas

Odpověděl/a – 29.květen 19:46

Tentokrát gadžo z pohledu romského. Minule jsem čerpala z Wikipedie

http://www.pf­.jcu.cz/stru/ka­tedry/pgps/ik­vz/podkapitoly/b02ro­move/17.pdf

Nejčastější romská označení příslušníků neromské komunity

Pro Romy, jakožto příslušníky často pronásledované menšiny, bylo rozdělení světa
na Romy a Neromy existenčně významné. Podobně také Židé považovali za funkční
označit každého, kdo nebyl Žid, společným názvem goj. Odlišná slova čhavo / raklo se užívají pro romského chlapce / neromského chlapce, stejně jako čhaj / rakľi odlišuje romskou dívku od neromské. Romský a neromský svět se vyznačoval odlišnými pravidly komunikace.

Termín gadžo je exonymum, ne exo-etnonymum, neoznačuje příslušníka nějakého konkrétního etnika. Tento termín je nejrozšířenější v lexikonu všech romských dialektů v Evropě. Původně název pro neromského sedláka, dnes spíše obecně Nerom.

Druhotný význam gadžo/gadži je „manžel“/„manželka“ neromského původu,
ale v některých olašských dialektech označuje i romského manžela a romskou manželku.V něk­terých dialektech se užívá termín goro – bílý– Evropan – běloch – Nerom – název původně naznačoval světlou barvu pleti a zevnějšku obecně.

Doplňuji:
My a oni, oni a my

Ještě jsem našla, že slovo gadžo má v jiných jazycích další významy.

Spojení gadža s milencem a gadži s milenkou či prostitutkou vychází dle našeho názoru rovněž z tradičního romského pojetí a domníváme se, že tohoto významu slova nabyla ještě před kontaktem s argotem. Michal Stewart ve své knize Čas Cikánů říká: „Mnoho Romů, které jsem znal, měli za milenky gadži, a někteří je dokonce na několik dnů nebo týdnů přivedli domů, aby žily s jejich rodiči (…).Ale jen zřídka se stávalo, že se gadži stala Romňi, protože většinou svému muži nerodila děti (…). Podobně jako sex se ženami z kvazipornogra­fických obrázků na zdi, o kterém snili (…), neměl tento sex pro Romy žádné společenské následky. Zdá se tedy, že Rom, který o své ženě mluvil jako o metaforické gadži, mohl Romňi lichotit, obdivovat ji jako předmět sexuální touhy (…). Romové prezentovali tělesnou touhu jako gadžovskou (…). Stejná logika fungovala u Cikánek. Oslovením manžela jako ‘mého gadže’ žena uznávala svou sexuální přitažlivost (jen s gadži se ženy pouštěly do veřejných sexuálních her).“
–
Romové však označovali okolní obyvatelstvo i jinými výrazy. Do španělského argotu tak např. pronikl výraz julay/julái ve významu „neopatrný, neobezřetný“, který pochází z caló (romsky chulaj) a původně znamenal „pán, sedlák“. Posunutý význam může souviset s pověstnou romskou schopností oklamat, napálit gádže, což bylo vždy vnímáno jako drobné vítězství v každodenním boji o přežití, jakož i jisté zadostiučinění. Tradičním hrdinou romských pohádek je také velmi často právě chytrý Rom, který dokáže napálit bezelstného, naivního a hloupého gádže.

Romové přišedší do měst začali v některých oblastech používat místo označení gadžo „sedlák“, které se na městské obyvatelstvo příliš nehodilo, nové označení goro (v hindštině se používá označení gorá pro člověka bílé pleti). U nás se toto označení vžilo např. mezi Romy v Rokycanech.

atd.