Historie úprav

anonym

Odpověděl/a – 26.duben 10:07

Mám vlastní subjektivní názor a nejsem vůbec technicky založena, mohu posloužit jen vlastními pocity a dojmy, takže to také tak ber.
Bydlela jsem nuceně několik měsíců v paneláku (než bude dokončena úprava finálního bytu) a byly to nejhorší dny mého života. Rozhodně alespoň co se týká bydlení.
Jsou okolnosti, které nelze ovlivnit, ale které mají na kvalitu bydlení rozhodující vliv.
Když máš smůlu na sousedy, je to peklo. Soukromí si v paneláku nikdo moc neužije i kdyby se celý byt vyzdil, protože nejde jen o hlukovou izolaci. Problémy bývají s parkováním a s častou větší vzdáleností od centra měst, takže se dojíždí za kulturou a jinými „potřebami“. V nižších patrech je problém s hlukem zvenčí
a ve vyšších patrech bývá problém v ranních a večerních špičkách
s nedostatečným „přísunem“ teplé vody. O možných poruchách výtahu nemluvě.
No a já (znovu pouze osobní názor) mám tak trochu nedůvěru k životnosti paneláků. Proklamovaná léta „v záruce“ mají mnohé paneláky už za sebou
a i když se různě opravují, základní „myšlenka“ zůstává. Znám cihlové domy „staré“ vlastně několik století a stále jsou v kondici, udržují se samozřejmě
průběžně za pomoci různých oprav a rekonstrukcí.
Paneláky (ty původní) byly stavěné jako provizorium na několik desetiletí a ty už uplynuly. Mluvím samozřejmě o starší panelákové zástavbě.
Cihlové domy mají svého ducha, historii atd. I taková první „cihlová sídliště“ bytovek z let padesátých, často zdobená nějakou údernickou mozaikou mají svůj styl. Panelák je z mého hlediska neosobní. Možná to přijde někomu divné, ale já si nějak nedovedu představit,
že bych někdy vnoučatům ukazovala svůj rodný panelák. Chápu, že vyrostly celé generace na takových sídlištích, ale netvrdím že je do dobře a že kdyby měli ti lidé na vybranou, že by volili opět panelák na sídlišti.
Ten „správný“ vztah k domovu je sice záležitostí rodinné kultury, zvyků a vztahů, ale přiznejme si, že v paneláku se ona rodinná atmosféra, výchova
ke správným mezilidským vztahům a zdravý vztah k určitým hodnotám, vytváří
v zázemí sídliště hůř.
Prostě se nemohu zbavit pocitu, že když chodí po sídlišti Tři králové koledovat, není něco v pořádku.
že v paneláku se ta rodinná atmosféra
Je pravdou, že dnešní supermoderní domy se také nestaví (většinou) z cihel,
ale na to ty ses asi neptala. Ale i kdyby, dobře si přečti odpověď od Pájo.

anonym

Odpověděl/a – 26.duben 10:14

Mám vlastní subjektivní názor a nejsem vůbec technicky založena, mohu posloužit jen vlastními pocity a dojmy, takže to také tak ber.
Bydlela jsem nuceně několik měsíců v paneláku (než bude dokončena úprava finálního bytu) a byly to nejhorší dny mého života. Rozhodně alespoň co se týká bydlení.
Jsou okolnosti, které nelze ovlivnit, ale které mají na kvalitu bydlení rozhodující vliv.
Když máš smůlu na sousedy, je to peklo. Soukromí si v paneláku nikdo moc neužije i kdyby se celý byt vyzdil, protože nejde jen o hlukovou izolaci. Problémy bývají s parkováním a s častou větší vzdáleností od centra měst, takže se dojíždí za kulturou a jinými „potřebami“. V nižších patrech je problém s hlukem zvenčí
a ve vyšších patrech bývá problém v ranních a večerních špičkách
s nedostatečným „přísunem“ teplé vody. O možných poruchách výtahu nemluvě.
No a já (znovu pouze osobní názor) mám tak trochu nedůvěru k životnosti paneláků. Proklamovaná léta „v záruce“ mají mnohé paneláky už za sebou
a i když se různě opravují, základní „myšlenka“ zůstává. Znám cihlové domy „staré“ vlastně několik století a stále jsou v kondici, udržují se samozřejmě
průběžně za pomoci různých oprav a rekonstrukcí.
Paneláky (ty původní) byly stavěné jako provizorium na několik desetiletí a ty už uplynuly. Mluvím samozřejmě o starší panelákové zástavbě.
Cihlové domy mají svého ducha, historii atd. I taková první „cihlová sídliště“ bytovek z let padesátých, často zdobená nějakou údernickou mozaikou mají svůj styl. Panelák je z mého hlediska neosobní. Možná to přijde někomu divné, ale já si nějak nedovedu představit,
že bych někdy vnoučatům ukazovala svůj rodný panelák. Chápu, že vyrostly celé generace na takových sídlištích, ale netvrdím že je do dobře a že kdyby měli ti lidé na vybranou, že by volili opět panelák na sídlišti.
Ten „správný“ vztah k domovu je sice záležitostí rodinné kultury, zvyků a vztahů, ale přiznejme si, že v paneláku se ona rodinná atmosféra, výchova
ke správným mezilidským vztahům a zdravý vztah k určitým hodnotám, vytváří
v zázemí sídliště hůř.
Prostě se nemohu zbavit pocitu, že když chodí po sídlišti Tři králové koledovat, není něco v pořádku.
že v paneláku se ta rodinná atmosféra
Je pravdou, že dnešní supermoderní domy se také nestaví (většinou) z cihel,
ale na to ty ses asi neptala. Ale i kdyby, dobře si přečti odpověď od Pájo.

Doplňuji:
Původně jsem chtěla tento příspěvek vložit do diskuze, omylem je v odpovědi a navíc se mi nějak zpřeházely řádky, tak snad to nějak bude dávat smysl a bude patrné co jsem chtěla vyjádřit, omlouvám se!