Odpověděl/a – 24.duben 12:43
Atom je hodně malá částice, takže bychom ji těžko zvážili. Jeden atom vodíku váží pouhých 1,67·10–27 kg. (To je 0,00000000000000000000000000167 kg.) S takovými hmotnostmi by se špatně pracovalo. Abychom mohli počítat s hmostností atomu, zavedli chemici atomovou hmotnostní jednotku u a všechny hmotnosti atomů se vyjadřují relativně k této jednotce.
Odpověděl/a – 24.duben 12:50
Atom je hodně malá částice, takže bychom ji těžko zvážili. Jeden
atom vodíku váží pouhých 1,67·10–27 kg. (To je
0,00000000000000000000000000167 kg.) S takovými hmotnostmi by se špatně
pracovalo. Abychom mohli počítat s hmostností atomu, zavedli chemici
atomovou hmotnostní jednotku u a všechny hmotnosti atomů se vyjadřují
relativně k této jednotce.
Doplňuji:
Atomová hmotnostní jednotka je přesně taková hmotnost, kolik váží 1/12
atomu uhlíku – uhlíku, který má šest protonů a dvanáct nukleonů.
mu = 1,66057·10 –27 kg
Hmotnosti všech atomů vyjadřujeme relativně k této jednotce. Když je něco relativní, tak je to vztažené k něčemu, porovnané s něčím, kolikrát je něco větší nebo menší než námi zvolená jednotka. Matematicky řečeno: uděláme poměr. Skutečnou hmotnost atomu vydělíme atomovou hmotnostní jednotkou a získáme tak poměr: kolikrát je atom těžší než atomová hmotnostní jednotka. Tomuto poměru se říká relativní atomová hmotnost Ar. Hodnoty relativních atomových hmotností najedeme v Periodické soustavě prvků.
Relativní atomová hmotnost Ar je číslo, které vyjadřuje poměr atomové hmotnosti příslušného prvků k atomové hmostností jednotce.
Ar = m (prvku) děleno mu
po úpravě:
m (prvku) = Ar * mu