Historie úprav
Odpověděl/a – 13.duben 18:09
No asi to bude stejné jako normální měření hladiny, tam je těch metod vagón, v podstatě jde o to, že od nějakého bodu (říkejme mu dno) znáš hloubku k místě kde měříš změnu hladinu („dno 2“). Teď jde jenom o ten princip jak to změřit, takže co použít?
Buď nějakým plovákem, který je spojen s potenciometrem, no není to úplně nejpřesnější ale ok, jak stoupá hladina, stoupá i plovák a mění tím odpor třeba nějakého potenciometru což už je elektrická veličina (odpor) a tu nějak umíme zpracovat… Funguje to podobně jako mechanismus v hajzlu.
Další možnost, kterou bych třeba použil já, je kapacitní, kdy tam v píchneš dvě trubky (uložené v sobě) a s tím jak stoupá hladina se v podstatě mění jejich plocha (zatopená/nezatopená), což ovlivňuje kapacitu, resp. zase jen odpor (jsme v obvodu stř. proudu).
Těch metod je samozřejmě víc, je možné že se to dělá i jinak.
Zrovna v případě hladiny řeky si dovedu představit, že tam jednou za čas
přijede nějakej typ a prostě koukne na stupnici, protože v podstatě
hladina není zas tak zajímavá veličina. Co je spíš zajímavé je objemový
průtok v nějaké známé oblasti (tzn. tam kde znám profil dna, resp. dovedu
vypočítat objem nějakého vytklého elementu napříč korytem) ze kterého
mj. dovedeš tu výšku hladiny dopočítat taky – o tom jak se měří
objemový průtok zas jindy… Jestli tě to zajímá víc tak si kup:
Mechanika Tekutin, Nožička, ISBN 80–01–02865–8
Senzory a převodníky, Ripka, Ďaďo, Kreidl, Novák, ISBN 08–01–03123–3
(tato skripta jsou vážně pěkná a stojí i pár korun)
Have fun!
Odpověděl/a – 13.duben 21:27
No asi to bude stejné jako normální měření hladiny, tam je těch metod vagón, v podstatě jde o to, že od nějakého bodu (říkejme mu dno) znáš hloubku k místě kde měříš změnu hladinu („dno 2“). Teď jde jenom o ten princip jak to změřit, takže co použít?
Buď nějakým plovákem, který je spojen s potenciometrem, no není to úplně nejpřesnější ale ok, jak stoupá hladina, stoupá i plovák a mění tím odpor třeba nějakého potenciometru což už je elektrická veličina (odpor) a tu nějak umíme zpracovat… Funguje to podobně jako mechanismus v hajzlu.
Další možnost, kterou bych třeba použil já, je kapacitní, kdy tam v píchneš dvě trubky (uložené v sobě) a s tím jak stoupá hladina se v podstatě mění jejich plocha (zatopená/nezatopená), což ovlivňuje kapacitu, resp. zase jen odpor (jsme v obvodu stř. proudu).
Těch metod je samozřejmě víc, je možné že se to dělá i jinak.
Zrovna v případě hladiny řeky si dovedu představit, že tam jednou za čas
přijede nějakej typ a prostě koukne na stupnici, protože v podstatě
hladina není zas tak zajímavá veličina. Co je spíš zajímavé je objemový
průtok v nějaké známé oblasti (tzn. tam kde znám profil dna, resp. dovedu
vypočítat objem nějakého vytklého elementu napříč korytem) ze kterého
mj. dovedeš tu výšku hladiny dopočítat taky – o tom jak se měří
objemový průtok zas jindy… Jestli tě to zajímá víc tak si kup:
Mechanika Tekutin, Nožička, ISBN 80–01–02865–8
Senzory a převodníky, Ripka, Ďaďo, Kreidl, Novák, ISBN 08–01–03123–3
(tato skripta jsou vážně pěkná a stojí i pár korun)
Have fun!
Doplňuji:
Ok, Tvůj argument beru, přiznám se že jsem to nestudoval. Čekal jsem
interval jako u numerických modelů počasí – 6 hodin. Tzn. viz
předchozí uvedené možnosti.