Historie úprav
Odpověděl/a – 31.březen 8:57
Vysazovat stromy kolem silnic má v Čechách a na Moravě velmi starou tradici, která je na území ČR doložena již v době vlády Karla IV. Nařízením císařovny Marie Terezie z roku 1752, kterým se ukládá povinnost sázet stromy podél všech nových silnic. Dnešní stav mnoha těchto alejí je neuspokojivý především z památkářského hlediska a z hlediska bezpečnosti jako výsledek jejich nedostatečné údržby a péče. Nedostatek péče a úpadek alejí je znát během 1. a 2. světové války a v druhé polovině minulého století.
V posledních letech se aleje kolem silnic II. a III. třídy kácejí. Oficiálně se jako hlavní důvod pro kácení alejí uvádí jejich nebezpečnost. Silničáři i některé policejní správy tvrdí, že za tragické nehody mohou stromy rostoucí podél silnic.
Skutečnost je však jiná. Z policejních statistik vyplývá, že hlavními příčinami dopravních nehod jsou chyby řidičů: nevěnování pozornosti řízení vozidla, nedodržení bezpečné vzdálenosti, nesprávné otáčení nebo couvání, nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky a podobně.
Desatero nenahraditelných funkcí alejí
- Stromořadí utvářejí harmonický charakter české krajiny a její typický ráz.
- V létě alej chrání cestovatele před slunečním žárem. Ocení to pěší, cyklisté i řidiči aut: stín brání oslnění sluncem a chrání povrch vozovky před přehřátím a následným vyjížděním kolejí do změklého povrchu nebo praskáním.
- V noci nebo za deště či mlhy usnadňuje stromořadí řidičům orientaci, ukazuje směr.
- Alej působí jako přírodní větrolam, zmírňuje boční vítr a omezuje víření prachu z polí.
- V zimě snižuje riziko tvoření sněhových jazyků.
- Stromy pohlcují jemný polétavý prach a další škodliviny produkované automobily.
- Průměrný strom spotřebuje za život na 24 milionů m3 oxidu uhličitého, skleníkového plynu způsobujícího změny klimatu.
- Stromořadí omezuje hluk, který se ze silnic šíří k obytné zástavbě. Zejména pokud stromořadí doplňují keře, může být účinek významný.
- Stromořadí jsou po někdejším zničení remízů posledním zbytkem přírody mezi chemicky ošetřovanými monokulturními poli a asfaltovou vozovkou.
- Každý vzrostlý strom je domovem desítek nebo i stovek druhů rostlin a živočichů. Platí to zejména pro hmyz, ptáky a drobné živočichy.
Odpověděl/a – 31.březen 18:40
Vysazovat stromy kolem silnic má v Čechách a na Moravě velmi starou tradici, která je na území ČR doložena již v době vlády Karla IV. Nařízením císařovny Marie Terezie z roku 1752, kterým se ukládá povinnost sázet stromy podél všech nových silnic. Dnešní stav mnoha těchto alejí je neuspokojivý především z památkářského hlediska a z hlediska bezpečnosti jako výsledek jejich nedostatečné údržby a péče. Nedostatek péče a úpadek alejí je znát během 1. a 2. světové války a v druhé polovině minulého století.
V posledních letech se aleje kolem silnic II. a III. třídy kácejí. Oficiálně se jako hlavní důvod pro kácení alejí uvádí jejich nebezpečnost. Silničáři i některé policejní správy tvrdí, že za tragické nehody mohou stromy rostoucí podél silnic.
Skutečnost je však jiná. Z policejních statistik vyplývá, že hlavními příčinami dopravních nehod jsou chyby řidičů: nevěnování pozornosti řízení vozidla, nedodržení bezpečné vzdálenosti, nesprávné otáčení nebo couvání, nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky a podobně.
Desatero nenahraditelných funkcí alejí
- Stromořadí utvářejí harmonický charakter české krajiny a její typický ráz.
- V létě alej chrání cestovatele před slunečním žárem. Ocení to pěší, cyklisté i řidiči aut: stín brání oslnění sluncem a chrání povrch vozovky před přehřátím a následným vyjížděním kolejí do změklého povrchu nebo praskáním.
- V noci nebo za deště či mlhy usnadňuje stromořadí řidičům orientaci, ukazuje směr.
- Alej působí jako přírodní větrolam, zmírňuje boční vítr a omezuje víření prachu z polí.
- V zimě snižuje riziko tvoření sněhových jazyků.
- Stromy pohlcují jemný polétavý prach a další škodliviny produkované automobily.
- Průměrný strom spotřebuje za život na 24 milionů m3 oxidu uhličitého, skleníkového plynu způsobujícího změny klimatu.
- Stromořadí omezuje hluk, který se ze silnic šíří k obytné zástavbě. Zejména pokud stromořadí doplňují keře, může být účinek významný.
- Stromořadí jsou po někdejším zničení remízů posledním zbytkem přírody mezi chemicky ošetřovanými monokulturními poli a asfaltovou vozovkou.
- Každý vzrostlý strom je domovem desítek nebo i stovek druhů rostlin a živočichů. Platí to zejména pro hmyz, ptáky a drobné živočichy.
Doplňuji:
Nejsem řidič, takže nemohu posuzovat. Ještě jsem našla jeden článek
Proč chráníme aleje. Ekologové vyvracejí námitky (některé se shodují
s tvými), dokonce vydali petici, v níž žádají o zachování
alejí. .
