Historie úprav

anonym

Odpověděl/a – 26.březen 13:03

http://www.no­vinky.cz/zahra­nicni/svet/2971­39-rodice-zavrazdili-svou-dceru-byla-neprovdana-a-otehotnela.html

anonym

Odpověděl/a – 26.březen 21:54

http://www.no­vinky.cz/zahra­nicni/svet/2971­39-rodice-zavrazdili-svou-dceru-byla-neprovdana-a-otehotnela.html
Doplňuji:
Zkus si to otočit – co ti říká jejich kalif a víš, kdo je vůbec dnes ajatolláh?
No vidíš, ani ťuk, poslední kalif byl do r. 1924 a ajatolláh možná tušíš, že je to nějaký islámský potentát kdesi v Iránu.
Prostě žijí svou vírou a zbytek světa je pro ně opovržrníhodné temno nevěřících. Jejich pojetí je výmluvně ilustrováno právě v autentickém odkazu.

Vnímají to možná tak muslimské menšiny v Evropě, což je zlomek muslimů a ještě ne zrovna typický.

Ze strany Vatikánu dochází v posledních letech přece jen k určité genezi, viz citace níže:
Islám
Papežovy vztahy s islámem byly na veřejnosti diskutovány především poté, co zástupci islámu byli pobouřeni obsahem přednášky s názvem Víra, rozum a univerzita, kterou papež přednesl 12. září 2006 na universitě v Řezně. Důvodem pobouření byla papežova citace: „Ukaž mi, co nového přinesl Mohamed, a nalezneš tam pouze věci špatné a nelidské, jakou je jeho příkaz šířit víru mečem." Jedná se o citaci textu byzantského císaře Manuela II. Palaiologose. Této citaci v papežově přednášce předcházela jeho vlastní slova: „Aniž by se zastavoval u podrobností, jako například u rozdílu v zacházení s těmi, kteří mají „Knihu“, a s „nevěřícími“, obrací se s překvapivou příkrostí, jež je pro nás nepřijatelná, na svého společníka s ústřední otázkou týkající se vztahu mezi náboženstvím a násilím vůbec a říká:…“
Na přednášku vzápětí reagovalo mnoho vládních činitelů muslimských zemí, kteří výrok označili za nešťastný a dokazující nepochopení skutečného islámu. Naopak představitelé Německa, Švýcarska či Itálie se papeže zastali a poukazovali na nepochopení jeho slov. V písemném vydání přednášky pak papež k zmiňovanému místu poskytl ještě vysvětlení:
„Tato citace byla v muslimském světě, bohužel, vyložena jako výraz mého osobního postoje, což vyvolalo pochopitelné rozhořčení. Doufám, že čtenář mého textu bude moci bezprostředně pochopit, že tato věta nevyjadřuje mé osobní hodnocení Koránu, k němuž chovám úctu, příslušející posvátné knize velkého náboženství. Citací textu císaře Manuela II. jsem měl v úmyslu pouze zdůraznit podstatný vztah mezi vírou a rozumem. V tomto bodě se s Manuelem II. shoduji, aniž bych bral jeho polemiku za svou.“
Na přelomu listopadu a prosince téhož roku pak Benedikt XVI. navštívil Turecko.
V roce 2008 se na žádost význačných muslimských osobností uskutečnil od 4. do 6. listopadu v Římě katolicko-muslimský seminář, kde spolu obě strany diskutovaly na téma lásky k Bohu a bližnímu. V prosinci se pak konalo pravidelné muslimsko-katolické sympozium.

. Vztah k muslimům
Zvláště v západní Evropě počet vyznavačů islámu následkem imigrace velmi rychle roste, což bude pro katolickou církev stále větším problémem. Stejně tak je otázkou, zda František I. nepřehodnotí defenzivní a někdy až pasivní postoj vůči pronásledování křesťanů nejen v muslimských státech, ale například i v Indii.