Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 22.únor 11:48

Skloňování zkratek bych se vyhnul.

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 22.únor 11:55

Skloňování zkratek bych se vyhnul.
Doplňuji:
Názvy v podobě iniciálových zkratek zůstávají nesklonné: obchodování s ČEZ (i ČEZem, viz níže), politika ODS, jednání s NATO, zpráva ČTK, zákazníci O2, doporučení SÚKL (i SÚKLu, viz níže), zpráva UNESCO apod. Někdy se může stát z iniciálové zkratky zkratkové slovo, které lze skloňovat. Tato změna je signalizována pravopisem – pouze první písmeno se píše velké, ostatní jsou malá: Nato, Unesco – 2. p. Nata, Unesca i Uneska (viz odstavec 1c)). Je třeba rozlišovat, kdy je zkratkové slovo oficiálním názvem firmy (Čedok, Řempo) a kdy je z oficiálního názvu tvořeného iniciálovou zkratkou utvořeno pro potřeby mluveného jazyka. Např. zkratkové slovo Čedok jako oficiální název společnosti můžeme bez obav použít v jakémkoli textu, zkratkové slovo Nato oficiálním názvem není (tím je iniciálová zkratka NATO), je to pouze neoficiální varianta, proto bychom tuto podobu neměli užívat v oficiálních textech. Končí-li iniciálová zkratka na souhlásku, prosazuje se skloňování tím způsobem, že se k iniciálové zkratce přidávají koncovky psané malými písmeny: jednání s ČEZem, pracovat v SÚKLu (vedle staršího způsobu v Čezu, v Súklu, kterým se vytváří z iniciálové zkratky zkratkové slovo). Tento způsob však neumožňuje skloňovat zkratky končící na samohlásku, protože by se poslední písmeno zkratky muselo nahradit pádovou koncovkou, proto píšeme např. nakupovat v IKEA, ležet na ARO.

http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?id=398