Odpověděl/a – 22.únor 11:55
Skloňování zkratek bych se vyhnul.
Doplňuji:
Názvy v podobě iniciálových zkratek zůstávají nesklonné: obchodování
s ČEZ (i ČEZem, viz níže), politika ODS, jednání s NATO, zpráva ČTK,
zákazníci O2, doporučení SÚKL (i SÚKLu, viz níže), zpráva UNESCO apod.
Někdy se může stát z iniciálové zkratky zkratkové slovo, které lze
skloňovat. Tato změna je signalizována pravopisem – pouze první písmeno
se píše velké, ostatní jsou malá: Nato, Unesco – 2. p. Nata, Unesca
i Uneska (viz odstavec 1c)). Je třeba rozlišovat, kdy je zkratkové slovo
oficiálním názvem firmy (Čedok, Řempo) a kdy je z oficiálního názvu
tvořeného iniciálovou zkratkou utvořeno pro potřeby mluveného jazyka.
Např. zkratkové slovo Čedok jako oficiální název společnosti můžeme bez
obav použít v jakémkoli textu, zkratkové slovo Nato oficiálním názvem
není (tím je iniciálová zkratka NATO), je to pouze neoficiální varianta,
proto bychom tuto podobu neměli užívat v oficiálních textech. Končí-li
iniciálová zkratka na souhlásku, prosazuje se skloňování tím způsobem,
že se k iniciálové zkratce přidávají koncovky psané malými písmeny:
jednání s ČEZem, pracovat v SÚKLu (vedle staršího způsobu v Čezu,
v Súklu, kterým se vytváří z iniciálové zkratky zkratkové slovo).
Tento způsob však neumožňuje skloňovat zkratky končící na samohlásku,
protože by se poslední písmeno zkratky muselo nahradit pádovou koncovkou,
proto píšeme např. nakupovat v IKEA, ležet na ARO.