Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 27.leden 18:43

Podle reakce v diskusi jsem pochopil, že je to převzatý článek od nějakého jiného chytráka. 🙂
Předně tedy netuším, co je to „ta komunista“ – vzor žena 🙂… když už, tak strašit kým, čím – komunisty.
No a teď se pokusím malinko uvést věci na pravou míru a trochu je zasadit do historických souvislostí. Asi nebudu zcela přesný, pokud mě někdo poopraví či doplní, budu rád. 😉

  1. Princip přidělování práce za komunistů byl sice do jisté míry skvělý, ale:
  1. máš lidi, kteří dělat nechtějí, naženeš je tam a budou stejně dělat jen, že dělají, dostanou tabulkový plat, přitom jejich přínos v práci je spíše nulový, ne-li záporný.
  2. musíš vytvořit umělá pracovní místa, zkrátka nařídit firmám, aby dali práci lidem, i když ji nemají, k čemu to vede je snad jasné
  3. nemáš trh práce, pokud mají všichni práci, pak firma nemá pořádně kde lovit nové lidi (absolventi bez praxe, lidé již pracující nepřejdou ze dne na den atd.)
  4. neexistence konkurenčního boje vedlo k postupnému zahnívání systému a jeho faktickému zhroucení a to kompletně v celém východním bloku
  1. zdravotnictví bylo víceméně k smíchu, do nemocnice tě vezli dvanáctsettroskou, kde bylo tak akorát lehátko, o akutním zásahu zdravotnickým vrtulníkem si mohl leda tak nechat zdát. Vybavení nemocnic tak akorát rentgen. Děkuji nechci. Někteří lidé doteď nepochopili, že ty přístroje nejsou zadarmo a že ten posun díky pádu komunistů je asi o milión procent v před (obzvláště v tomto oboru) a že to tedy musí někdo zaplatit. Na té symbolické spoluúčasti (několik desetikorun) nevidím nic špatného. Tenkrát dal korunu za recept, ale kolik bral taky, že? Mrkni do zdroje. O sortimentu léků ani nemluvě, tenkrát zkrátka nebyly nebo jen omezeně, no a ti lidé šli zkrátka dřív „do kopru“ a nikoho to netrápilo.

Dnes můžeš jít do důchodu třeba ve dvaceti, záleží to čistě na tobě, jestli sis do té doby vydělal či se jinak finančně zajistil, můžeš jít klidně vybírat popelnice, je to tvoje volba, nikdo tě pronásledovat kvůli tomu nebude jako tenkrát.
Morálka je otázkou historického vývoje, za první republiky byli lidé patrně ještě ohleduplnější a slušnější.
Závěrem bych chtěl říct, že jsem rád, že bolševici šli do hajz*u a doufám, že nic tak ujetýho se už nikdy nevrátí. Ukrást lidem firmy, živnosti, pozemky atd., pak je diletantsky obhospodařovat, což pozvolna vedlo k totálnímu úpadku (určitá setrvačnost tomu bránila) daného subjektu, to umí kdejaký idiot. Až na pár subjektů (JZD Slušovice), které fungovali, ale zas díky de facto dotacím států (stát musel vše vykoupit), šlo vše do hajz*u. Když se pak změnila doba, to jsme čuměli, jak nám ty kur*y kapitalistický natrhli zadnici, jak ty naše krásné vyspělé fabriky nedokázali konkurovat. Namátkou Škoda, Jawa, Tatra, Poldi, IT průmysl. Víceméně firmy slavné před válkou, světové špičky a po 40 letech komunismu až na výjimky „podniky pro podnik“. Je mi z toho na nic…

Zdroj: http://www.zakomunistu.cz/

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 27.leden 21:27

Podle reakce v diskusi jsem pochopil, že je to převzatý článek od nějakého jiného chytráka. 🙂
Předně tedy netuším, co je to „ta komunista“ – vzor žena 🙂… když už, tak strašit kým, čím – komunisty.
No a teď se pokusím malinko uvést věci na pravou míru a trochu je zasadit do historických souvislostí. Asi nebudu zcela přesný, pokud mě někdo poopraví či doplní, budu rád. 😉

  1. Princip přidělování práce za komunistů byl sice do jisté míry skvělý, ale:
  1. máš lidi, kteří dělat nechtějí, naženeš je tam a budou stejně dělat jen, že dělají, dostanou tabulkový plat, přitom jejich přínos v práci je spíše nulový, ne-li záporný.
  2. musíš vytvořit umělá pracovní místa, zkrátka nařídit firmám, aby dali práci lidem, i když ji nemají, k čemu to vede je snad jasné
  3. nemáš trh práce, pokud mají všichni práci, pak firma nemá pořádně kde lovit nové lidi (absolventi bez praxe, lidé již pracující nepřejdou ze dne na den atd.)
  4. neexistence konkurenčního boje vedlo k postupnému zahnívání systému a jeho faktickému zhroucení a to kompletně v celém východním bloku
  1. zdravotnictví bylo víceméně k smíchu, do nemocnice tě vezli dvanáctsettroskou, kde bylo tak akorát lehátko, o akutním zásahu zdravotnickým vrtulníkem si mohl leda tak nechat zdát. Vybavení nemocnic tak akorát rentgen. Děkuji nechci. Někteří lidé doteď nepochopili, že ty přístroje nejsou zadarmo a že ten posun díky pádu komunistů je asi o milión procent v před (obzvláště v tomto oboru) a že to tedy musí někdo zaplatit. Na té symbolické spoluúčasti (několik desetikorun) nevidím nic špatného. Tenkrát dal korunu za recept, ale kolik bral taky, že? Mrkni do zdroje. O sortimentu léků ani nemluvě, tenkrát zkrátka nebyly nebo jen omezeně, no a ti lidé šli zkrátka dřív „do kopru“ a nikoho to netrápilo.

Dnes můžeš jít do důchodu třeba ve dvaceti, záleží to čistě na tobě, jestli sis do té doby vydělal či se jinak finančně zajistil, můžeš jít klidně vybírat popelnice, je to tvoje volba, nikdo tě pronásledovat kvůli tomu nebude jako tenkrát.
Morálka je otázkou historického vývoje, za první republiky byli lidé patrně ještě ohleduplnější a slušnější.
Závěrem bych chtěl říct, že jsem rád, že bolševici šli do hajz*u a doufám, že nic tak ujetýho se už nikdy nevrátí. Ukrást lidem firmy, živnosti, pozemky atd., pak je diletantsky obhospodařovat, což pozvolna vedlo k totálnímu úpadku (určitá setrvačnost tomu bránila) daného subjektu, to umí kdejaký idiot. Až na pár subjektů (JZD Slušovice), které fungovali, ale zas díky de facto dotacím států (stát musel vše vykoupit), šlo vše do hajz*u. Když se pak změnila doba, to jsme čuměli, jak nám ty kur*y kapitalistický natrhli zadnici, jak ty naše krásné vyspělé fabriky nedokázali konkurovat. Namátkou Škoda, Jawa, Tatra, Poldi, IT průmysl. Víceméně firmy slavné před válkou, světové špičky a po 40 letech komunismu až na výjimky „podniky pro podnik“. Je mi z toho na nic…
Doplňuji:
Damiana: tak teď si zas dovolím já malinko oponovat (no, není to krásné, jak v dnešní době můžeme mít odlišné názory?;-). Že některá pracoviště byla na tu dobu nadstandardně vybavena o tom nepochybuji. O čem ale dost pochybuji, že to ti lékaři srovnávali s cizinou (jak jsi sama psala, tak tam neodcházeli). Také jsem netvrdil, že měli jen rentgen, ale psal jsem " tak akorát rentgen", což tedy přeloženo znamená, že víceméně to bylo jediné zařízení. O nějakém CT nemohla být řeč. Tyto přístroje pak přišly až po revoluci, koneckonců, jsou to všechno zahraniční výrobky, čili tu těžko mohly být před revolucí jejich „předvývojové verze“. Specializace lékařů není nic zvláštního, každý si projde jakýmsi obecným základem a pak se věnuje určité specializaci. Je potřeba si uvědomit, že lékařství jde mílovými kroky vpřed, stejně jako spousta jiných oborů, čili není možné obsáhnout „vše“. Je to podobné s tím, když ve starověku učenci znali vše, ze všech oborů. Dnes už to není možné, lidské vědění se rozrostlo takovým způsobem, že není v lidských silách být znalec všeho do hloubky. To, že lékaři tenkrát neodcházeli, no jasně, vždyť nemohli! 🙂 Na zahraniční stáž leda tak do Moskvy. 🙂 Dnes mohou jít a samozřejmě tam zůstanou, pokud jsou dobří, protože tam je zaplatí. I tak si ale myslím, že je to pro nás přínos, jednak je tu určitá šance, že se jednou vrátí (ke stáru, až budou mít vyděláno, mají tu kořeny, rodiny, přátele atd.) a jednak též mohou poskytovat svým českým kolegům své zkušenosti. S orientálním lékařem jsem se nesetkal a z principu by mi to nevadilo, budu ho vždy posuzovat podle jeho výkonu. Zrovna tak jsem neslyšel nic o tom, že by se někde nějaký lékař-cizinec choval nějak abnormálně. To papírování je určitě přehnané a to nejen ve zdravotnictví, na druhou stranu se dnes řeší ochrana osobních údajů. A taky, narozdíl od doby minulé, lze zažalovat lékaře či nemocnici, pokud máš pocit, že něco zanedbali. Toto dřív nešlo, člověk mohl tak akorát „držet hubu a krok“, čili je zjevné, že se i lékaři musí do jisté míry „vykrýt“ proti případným soudním sporům, musíš podepsat, že jsi si vědoma rizik apod.
Co se jistoty práce týče. Jistě, že jakákoli pozitivní jistota je pro člověka dobrá. Na druhou stranu ono „vodění za ručičku“, nalajnování budoucnosti stranou a vládou, vede k určitému zakrňování, zlenivění, apatii. Ztrácí se tím soutěživost, konkurenceschopnost atd. Dnes mladí vylezou ze školy a pokud vystudovali správný obor a opravdu v něm něco umí, pak práci mají ještě před závěrečkami, např. strojaři nebo programátoři. Jsou ale samozřejmě obory, kde je to tragické a to již řadu let. Přesto se do nich hlásí další a další mladí lidé a já se ptám proč? Proč jim to ti rodiče nevysvětlí, proč to nechápou? No, protože se ze těch skoro čtvrt století ještě neprobudili z toho socialismu, z toho myšlení, že by se člověk měl naučit něco, co ho 1) baví a 2) uživí. Dnes je to samý ekonom a hovno, hovno. 🙂 Můj táta je dělník, strojař, levicově myslící, byli doby, kdy se fakt bál o práci a to jsem do něj hučel, že snad něco umí, tak se snad dokáže prodat. Postupně tomu začal věřit, situace se i přes krizi zlepšila a on si „drze“ furt chodí, při jakékoli příležitosti, říkat o peníze a ono to jde (jen tam mimochodem mu je skoro 60). V práci má pohodu, teď už i slušný peníze a pak že to nejde. Umí věci, co už tam nikdo neumí, je to mistr svého oboru. Matka má nesmyslnou maturitu z elektroprůmys­lovky a dnes dělá něco jako uklízečku za pár fufňů. A jak to vzniklo, že humanitně nadaná slečna skončila na elektroprůmyslovce, ke které neměla žádný vztah? Soudružka učitelka řekla, že jí jde fyzika a bylo vymalováno, nikdo nic víc neřešil,strana a vláda ji vedla neomylně vpřed světlým zítřkům. Jestli někdo někdy rozhodoval o druhých, tak tenkrát jistě víc než dnes. Komunisti se zabývali veškerým tvým soukromím, do všeho ti žvanili, spoustu věcí za tebe rozhodovali atd. Jistě určité skupině lidí to vyhovovalo a vyhovovat bude, proto je i dnes podporují.
Co se samotného stavu naší „demokracie“ týče, tak je to hodně, resp. hlavně o lidech. Přijde mi, že část lidí furt žije v té minulosti (a furt spoléhají a odvolávají se na politiky, ať to či ono za ně vyřeší) a druhá část zas nepochopila přítomnost. Nesou si z dob minulých tu aroganci, ale už si hrajou na děsné „kapitalisty“. Člověk je pak překvapen, když někde narazí na profesionála se vším všudy (vč. chování a vystupování). Je jich málo, ale myslím, že pomalu přibývají a to je dobře. 😉 Celé to zlepšení je o jednotlivcích, každý musí začít u sebe a nenechat se znechutit neúspěchy.

Zdroj: http://www.zakomunistu.cz/