Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 17.prosinec 18:08

Jan Neruda – Romance o Karlu IV
http://users.ox­.ac.uk/~tayl0010/ba­llady.htm

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 17.prosinec 19:24

Jan Neruda – Romance o Karlu IV
http://users.ox­.ac.uk/~tayl0010/ba­llady.htm
Doplňuji:
ale možná by se ti dobře pamatovala některá z mých vlastních:
Provázek:
provázek se tuze nudil když se jednou ráno vzbudil,
vymyslel že půjde ven s kamarádem špagátem.
a jak si venku spolu hráli, objevil se strýček drát, že chce být taky kamarád.
teď si hráli všichni tři, venku bylo bezvětří.
jenže pak se vítr zvedl a drát zůstal zase sám,
"já jsem asi hodně snědl a proto s vámi nelétám

Blecha:
zlobila se paní blecha, ať ju starý blecha nechá!
včera byla madam zdravá, dneska ju prý bolí hlava!
řekla blecha nenechavá…
přestaň blbnout blešáku a seskoč dolů z věšáku,
já tě přeci ráda mám, tvoje finty dobře znám -
děláš na mě drahoty, až budu té dobroty !!
a tak je to i u lidí, když jeden stůně, druhý nevidí.
proto buďte všichni zdraví, to vám zmizík dneska praví,
ať jste i v té posteli, taky trochu veselí !!!

Brambor:
dneska jsem chtěl v obchodě koupit jeden brambor,
prodavačka v pohodě, jestli nejsu magor.
tenhle brambor milý pane, vám tak snadno neprodáme,
přeci nejste tolik chudý, musíte mit k němu druhý.
tenhle brambor milá paní, ten mi stačí k zachutnání,
sním ho večer celý k řízku, vhodný taky na polívku.
ale pane zákazníku, nechte si tu politiku!
tady u nás v obchodě, máme vás už plné zuby,
vy k nám totíž chodíte dělat binec jenom z nudy.
odešel sem z obchodu a na tváři byl rudý.
bába jedna pitomá, já že prý su chudý
bába jedna pitomá, příště bude po ní,
brambory jí v obchodě namouduši voní,
bába jedna pitomá, nechá si je pro sebe
bába jedna pitomá…a s ostatníma vy*ebe…

Poštovní:
dobrý den přátelé, dnes jsem vstanul o celé.
v deset cinkal zvoneček, tak otevřel sem domeček.
venku starý pošťák stojí v dešti a svoje oči na mne třeští.
dobré ráno pane, my se přeci známe! copak nám to nesete?
tvářil se jak nějaký vrah, když překročil mě domu práh.
vytasil obálku duhových barev – to zase bude od nějakých ku*ev.
mu říkám.
tady prosím jeden podpis, pak vám předám tenhle dopis.
chyběla mu propiska, tak sem mu ji půjčil.
a to byla báseň o tom, jak pošťák mi přinesl psaní,
které si přečtu až někdy potom.