Historie úprav

led

Odpověděl/a – 21.říjen 20:06

Akosi všetci zabudli, že bolševicku revolúciu predišla iná revolúcia:
"Rok 1917
Po rozpuštění Státní dumy carem 25. února a pádu vlády 27. února 1917
7. července 1917 odstoupila vláda Georgije Lvova, nová byla složena Kerenským. Tehdy Kerenskij na návrh T.G. Masaryka povolil po Zborovské bitvě (2. července 1917) další rozšiřování Československých legií na Rusi. V srpnu 1917 se generál Lavrentij Kornilov pokusil o pravicový puč. Jako reakce vzniklo v Petrohradě pětičlenné direktorium pro zažehnání krize, jehož byl Kerenskij členem. 3. září bylo Rusko vyhlášeno demokratickou republikou a Kerenskij se stal předsedou nové prozatimní vlády. V té době již došlo k obecnému rozkladu, na vládu útočili nejen bolševici (ovládající Petrohradský sovět, který již nové vládě odmítl vyslovit svou podporu), ale i pravicové síly.

Jelikož žádná z prozatímních vlád nebyla schopná vyřešit hlavní problém – ukončení války – získávali bolševici čím dál větší podporu především mezi dělníky. Tato podpora ovšem nestačila k získání většiny hlasů v chystaných volbách do Ústavodárného shromáždění. Proto došlo 7. listopadu 1917 (podle Gregoriánského kalendáře) k novému převratu."
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/A­lexandr_Fjodo­rovi%C4%8D_Ke­renskij

Z tohto je jasná aj neistota armády – ´Pre koho vlastne bojujú´. K tomu sa pridružilo aj zlé zásobovanie, nedostatok munície, zbraní, zdravotného materiálu a v nepodstatnej miere aj často chýbajúca strava.
Pozrite si vojenskopolitickú a hospodársku situáciu v Rusku počas 1.svetovej vojny, tam nájdete aj príčinu zrútenia ruskej armády.

led

Odpověděl/a – 21.říjen 20:39

Akosi všetci zabudli, že bolševicku revolúciu predišla iná revolúcia:
"Rok 1917
Po rozpuštění Státní dumy carem 25. února a pádu vlády 27. února 1917
7. července 1917 odstoupila vláda Georgije Lvova, nová byla složena Kerenským. Tehdy Kerenskij na návrh T.G. Masaryka povolil po Zborovské bitvě (2. července 1917) další rozšiřování Československých legií na Rusi. V srpnu 1917 se generál Lavrentij Kornilov pokusil o pravicový puč. Jako reakce vzniklo v Petrohradě pětičlenné direktorium pro zažehnání krize, jehož byl Kerenskij členem. 3. září bylo Rusko vyhlášeno demokratickou republikou a Kerenskij se stal předsedou nové prozatimní vlády. V té době již došlo k obecnému rozkladu, na vládu útočili nejen bolševici (ovládající Petrohradský sovět, který již nové vládě odmítl vyslovit svou podporu), ale i pravicové síly.

Jelikož žádná z prozatímních vlád nebyla schopná vyřešit hlavní problém – ukončení války – získávali bolševici čím dál větší podporu především mezi dělníky. Tato podpora ovšem nestačila k získání většiny hlasů v chystaných volbách do Ústavodárného shromáždění. Proto došlo 7. listopadu 1917 (podle Gregoriánského kalendáře) k novému převratu."
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/A­lexandr_Fjodo­rovi%C4%8D_Ke­renskij

Z tohto je jasná aj neistota armády – ´Pre koho vlastne bojujú´. K tomu sa pridružilo aj zlé zásobovanie, nedostatok munície, zbraní, zdravotného materiálu a v nepodstatnej miere aj často chýbajúca strava.
Pozrite si vojenskopolitickú a hospodársku situáciu v Rusku počas 1.svetovej vojny, tam nájdete aj príčinu zrútenia ruskej armády.
Doplňuji:
oprava textu:
Po rozpuštění Státní dumy carem 25. února a pádu vlády 27. února 1917
byl sestaven dvanáctičlenný Prozatimní výbor Státní dumy.