Historie úprav
Odpověděl/a – 7.říjen 17:43
Pohled do historie
Cenzura ve své podstatě existovala už dávno před tištěnými knihami. Například již ve starověkém Římě císař Augustus v roce 1 n.l. nechal spálit sbírky proroctví a za Diokleciána (3., 4. stol. n.l.) hořely křesťanské písemnosti.
Z hlediska české historie stojí za zmínku Marie Terezie, která v r. 1753 zřídila dvorní cenzurní komisi, jež sjednotila dosavadní univerzitní cenzuru. A to v době, kdy anglosaské země cenzuru ruší. Josef II. poté nejdříve nařizuje všeobecnou cenzuru pro noviny a kalendáře, ale už v roce 1787 cenzuru ruší. Po jeho smrti je však brzy opětovně zavedena (Leopoldem II.).
V roce 1848 byla tisková cenzura znovu zrušena (společně s poddanstvím), zůstala jen cenzura veřejných produkcí (upravená divadelním řádem z roku 1850). A v roce 1912 se přidala cenzura filmová. Ale stále existovala cenzura následná. Příkladem budiž Karel H. Borovský, který stanul u soudu kvůli svému dílu. Sice ho soud zprostil viny, ale hned nato byl bez soudního příkazu tiše deportován do Brixenu.
Pokračování v odkazu
http://mvek.net/11-obecne/zde-byla-cenzura-a-bude/
Závěr článku:
"A s cenzurou souvisí též zákon na ochranu osobnosti. Pochybuji, že by
mnoho lidí chtělo, aby si třeba kdokoliv mohl natočit jejich chování
poté, co byli značně opilí, či v jiné nedůstojné situaci, a pak jej
šířil po internetu. Tady jistou dávku cenzury jistě uvítáme…
Podle mého názoru je tedy cenzura nedílnou součástí našich životů, pokud žijeme ve společnosti, a nikoliv na pustém ostrově… Ovšem naším cílem by mělo být cenzurování co nejvíce omezit na nezbytné minimum."
Odpověděl/a – 7.říjen 18:15
Pohled do historie
Cenzura ve své podstatě existovala už dávno před tištěnými knihami. Například již ve starověkém Římě císař Augustus v roce 1 n.l. nechal spálit sbírky proroctví a za Diokleciána (3., 4. stol. n.l.) hořely křesťanské písemnosti.
Z hlediska české historie stojí za zmínku Marie Terezie, která v r. 1753 zřídila dvorní cenzurní komisi, jež sjednotila dosavadní univerzitní cenzuru. A to v době, kdy anglosaské země cenzuru ruší. Josef II. poté nejdříve nařizuje všeobecnou cenzuru pro noviny a kalendáře, ale už v roce 1787 cenzuru ruší. Po jeho smrti je však brzy opětovně zavedena (Leopoldem II.).
V roce 1848 byla tisková cenzura znovu zrušena (společně s poddanstvím), zůstala jen cenzura veřejných produkcí (upravená divadelním řádem z roku 1850). A v roce 1912 se přidala cenzura filmová. Ale stále existovala cenzura následná. Příkladem budiž Karel H. Borovský, který stanul u soudu kvůli svému dílu. Sice ho soud zprostil viny, ale hned nato byl bez soudního příkazu tiše deportován do Brixenu.
Pokračování v odkazu
http://mvek.net/11-obecne/zde-byla-cenzura-a-bude/
Závěr článku:
"A s cenzurou souvisí též zákon na ochranu osobnosti. Pochybuji, že by
mnoho lidí chtělo, aby si třeba kdokoliv mohl natočit jejich chování
poté, co byli značně opilí, či v jiné nedůstojné situaci, a pak jej
šířil po internetu. Tady jistou dávku cenzury jistě uvítáme…
Podle mého názoru je tedy cenzura nedílnou součástí našich životů, pokud žijeme ve společnosti, a nikoliv na pustém ostrově… Ovšem naším cílem by mělo být cenzurování co nejvíce omezit na nezbytné minimum."
Doplňuji:
Upřesňuji obecné vyjádření k plvodu cenzury.
Šestý král Servius Tullius (578–535) v rámci ústavních reforem zavedl
census, kdy král jako nejvyšší úředník měl právo a povinnost zjistit
počet občanů a na základě jejich majetku jim vyměřit práva a povinnosti,
zejména daňové. Kromě majetku se přihlíželo k občanské zachovalosti,
takže dbali na veřejné mravy (regimen morum). Mohli udělit tyto tresty:
vyloučení ze senátu (senatu movere), vyloučení z jezdeckého stavu (equum
adimere) a vyloučení z kmene (tribu movere) k vřazení mezi prosté
Římany (aerarii).
V roce 510 př. n. l. po vyhnání králů a založení republiky tento úřad přešel na konsuly. V roce 443 př. n. l. byl zřízen nový úřad (magistratus) 2 censorů. Příčinou byla snaha patriciů zabránit plebejům pořádat census. Nicméně již v roce 351 př. n. l. byl censorem zvolen plebejec a zákon z roku 339 př. n. l. dokonce stanovil, že aspoň jeden z censorů musí být plebejec. V roce 131 př. n. l. byli poprvé oba censoři plebejci.
