Historie úprav
Odpověděl/a – 27.září 9:21
Jde o složitý vývoj, který souvisí s lexikálním významem. Dnes se
tvar děti považuje za výjimku, ale není to tak z pohledu
etymologie. Pokusím se stručně vysvětlit.
Prasl. dět6 (jer) – se chápe jako kolektivní, bylo změněno na děti, podle kmenového i rodového skloňování jako kosti.
Už na praslovanské půdě byl k tomuto plurálu vytvořen singulár děte s koncovým nosovým e (nosovka -en, -ent označuje jména mláďat – kuře, tele – kuřete, telete, dítěte – střední rod). Později se koncový tvar změnil na e, tedy singulár děte (nosovka) a znamenal „mládě, které ještě saje mateřské mléko“.
Další hláskový vývoj: dietě, dítě. Proto rozdílné rody z pohledu skloňování.
Erhart, Večerka, Úvod do etymologie.
Odpověděl/a – 27.září 9:49
Jde o složitý vývoj, který souvisí s lexikálním významem. Dnes se
tvar děti považuje za výjimku, ale není to tak z pohledu
etymologie. Pokusím se stručně vysvětlit.
Prasl. dět6 (jer) – se chápe jako kolektivní, bylo změněno na děti, podle kmenového i rodového skloňování jako kosti.
Už na praslovanské půdě byl k tomuto plurálu vytvořen singulár děte s koncovým nosovým e (nosovka -en, -ent označuje jména mláďat – kuře, tele – kuřete, telete, dítěte – střední rod). Později se koncový tvar změnil na e, tedy singulár děte (nosovka) a znamenal „mládě, které ještě saje mateřské mléko“.
Další hláskový vývoj: dietě, dítě. Proto rozdílné rody z pohledu skloňování.
Erhart, Večerka, Úvod do etymologie.
Doplňuji:
Podle tehdejšího kmenového skloňování, když se nerozlišovala životnost:
ty děti ležely jako ty kosti ležely.. Rod přirozený (děti = chlapci
i dívky) x rod mluvnický.
