Historie úprav

venkovan

Odpověděl/a – 9.září 13:11

Hned několi měsíců po revoluci na Staromáku. Ale mám pocit, že na mne mluvili jejich řečí, tedy pro ně ne cizí.
Nicméně jsem neudělal nic proto abych se pokusil s nimi nějak se domluvit – hledali cestu a měli v ruce mapu. Celkem mne to dodnes mrzí, že jsem se zachoval jako buran, ale tenlrát jsem se styděl, že neumím jinou řeč než svoji mateřskou
Od té doby když je potřeba, tak nějak se snažím pomoci. Zpravidla je to o hledání – bloudění v městě, takže pomohou mapy, papír, ruce apod. A co jsou mobily – tak už je to bez problému. Vždycky někoho na mobilu seženu někoho, kdo udělá dálkového tlumočníka.

venkovan

Odpověděl/a – 9.září 13:19

Hned několi měsíců po revoluci na Staromáku. Ale mám pocit, že na mne mluvili jejich řečí, tedy pro ně ne cizí.
Nicméně jsem neudělal nic proto abych se pokusil s nimi nějak se domluvit – hledali cestu a měli v ruce mapu. Celkem mne to dodnes mrzí, že jsem se zachoval jako buran, ale tenlrát jsem se styděl, že neumím jinou řeč než svoji mateřskou
Od té doby když je potřeba, tak nějak se snažím pomoci. Zpravidla je to o hledání – bloudění v městě, takže pomohou mapy, papír, ruce apod. A co jsou mobily – tak už je to bez problému. Vždycky někoho na mobilu seženu někoho, kdo udělá dálkového tlumočníka.
Doplňuji:
Mimochoodem – občas lámanou češtinou se se mnou snaží domluvit snědí cizinci. Zpravidla jsou ve finanční nouzi a nabízími „luxusní“ hodně „drahé“ zboží za směšnou cenu, aby měli na benzin, naftu a nebo jídlo.
Jednou mi to zboží přímo házeli do auta – fo´ták, holící strojek, hodinky, noťas, myslím, že i televizi, jen aby sehnal peníza na naftu aby dojel někam na jihovýchod. Půl hodiny jsem mu to vracel. Ale povedlo se. A auto mi nepoškrabal ani vzteky neprokopl.