Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 31.květen 16:14

Jako holčička ve věku hrátek na pískovišti jsme si hráli s podobně „starým"kamarádem tradiční hru na maminku a na tatínka.Tehdy to bylo vzhledem k našemu věku skutečně nevinné.Tedy-jak v čem…Měla jsem plastové nádobíčko a z dostupného materiálu jsem uvařila "oběď“.Chlapeček nevím proč, pojal nedůvěru k mým kuchařským schopnostem (od té doby jsem se hodně zlepšila) a tak jsem mu předvedla o jakou ňaminku přišel:Žížaly v písku, jako příloha plátek omítky,k pití voda nabraná z louže,bonbonky-bůhvíjaké sušené zaječí nebo králičí bobky.Fantazie a chuť k jídlu mi nikdy nechyběly…Mamka mě přerušila uprostřed hostiny,taťka stačil fotit,za což měl málem rozvod na krku.Vzpomínám si,jak jsem drtila mezi zuby ten skřípající písek a bylo celkem příjemné narazit v soustu na měkkou žížalu.Podotýkám,že jsem je jedla zaživa,protože se mi při vaření dostaly do písku tak nějak jako proteinový bonus.Zdravotní následky to nemělo žádné,jen kluk měl nějakou dobu zákaz chodit na písek (ale zjistilo se záhy,že jen když se tam vyskytuji já,takže z toho byla nějaká sousedská slovní třenice) a já dlouho a často při usínání dumala,jak asi dlouho vydrží žížala v bříšku živá a v jaké podobě vyjde „ven“,takže jsem trávila dlouhý čas v kadibudce neboť to celé se odehrávalo na rodinné chatě. …:D

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 31.květen 16:19

Jako holčička ve věku hrátek na pískovišti jsme si hráli s podobně „starým"kamarádem tradiční hru na maminku a na tatínka.Tehdy to bylo vzhledem k našemu věku skutečně nevinné.Tedy-jak v čem…Měla jsem plastové nádobíčko a z dostupného materiálu jsem uvařila "oběď“.Chlapeček nevím proč, pojal nedůvěru k mým kuchařským schopnostem (od té doby jsem se hodně zlepšila) a tak jsem mu předvedla o jakou ňaminku přišel:Žížaly v písku, jako příloha plátek omítky,k pití voda nabraná z louže,bonbonky-bůhvíjaké sušené zaječí nebo králičí bobky.Fantazie a chuť k jídlu mi nikdy nechyběly…Mamka mě přerušila uprostřed hostiny,taťka stačil fotit,za což měl málem rozvod na krku.Vzpomínám si,jak jsem drtila mezi zuby ten skřípající písek a bylo celkem příjemné narazit v soustu na měkkou žížalu.Podotýkám,že jsem je jedla zaživa,protože se mi při vaření dostaly do písku tak nějak jako proteinový bonus.Zdravotní následky to nemělo žádné,jen kluk měl nějakou dobu zákaz chodit na písek (ale zjistilo se záhy,že jen když se tam vyskytuji já,takže z toho byla nějaká sousedská slovní třenice) a já dlouho a často při usínání dumala,jak asi dlouho vydrží žížala v bříšku živá a v jaké podobě vyjde „ven“,takže jsem trávila dlouhý čas v kadibudce neboť to celé se odehrávalo na rodinné chatě. …:D
Doplňuji:
Když jsem kojila,postavila jsem skleničku s odstříkaným mateřským mlékem na linku.Manžel-hudebník dorazil od někud v noci z hraní a poněkud rozjásaný a požil obsah té sklínky.Ráno jsem mu sdělila,co bylo obsahem té sklínky a jeho kocovina byla ten den docela výrazná…