Historie úprav

Damiana

Odpověděl/a – 26.květen 15:26

Z psychologického hlediska to možné není. V podstatě je ale jakékoli (ať Hippokratovo nebo Jungovo) rozdělování osobností už jen přežitek a spíš pohodlnost psychiatrů a psychologů, aby v tom „obyčejní“ lidé měli jasno. To, že se někdo jeví ostatním jako introvert (nebo si to o sobě sám myslí), neznamená, že jím ve skutečnosti je. Existuje mnoho kombinací povahových rysů, charakteru, temperamentu, přidej k tomu prožitky (ať už pozitivní nebo negativní), životní zkušenosti, utváření si žebříčku hodnot, snahu o jisté společenské postavení (nebo rezignaci na něj – i ta může být aktivní nebo pasivní!), všechno to dokonale promíchej a pak zkus dva lidi, kteří se najednou ocitnou ve „stejné“ situaci podle toho přesně zaškatulkovat. 
To, že se někdo „jen“ začne jinak chovat nebo tvářit, je pouhá reakce na danou situaci, možná i na dotyčného (kterému se tak i jeví, aniž by o tom sám měl tušení – a na tom zájem). S povahovými rysy se člověk rodí a časem je postupně modeluje. V tomto směru „změn“ záleží pouze na intelektu toho kterého jedince. I introvert bude schopen nečekaně drsného projevu, protože i ten k tomuto typu patří – neznamená to, že tzv. introvert je hodný a tichý ňouma. Psychické násilí, chladnokrevnost, vypočítavost, manipulace apod. – to k této osobě také „patří“. Stejně tak, jako tzv. extrovert může svou „roli“ v životě pouze hrát, je-li navíc donucen okolnostmi nebo mindráky skrývajícími se v hloubi jeho introvertní povahy. 
Nelze takto kategorizovat, ale jedno je jisté: základní, vrozený temperament člověka se nikdy nezmění – pouze mozek reaguje na danou situaci a vyrovnává se s ní po svém. Proto se nedá hovořit o celkové změně povahy, když dříve veselý a bezstarostný člověk může začít být (obvykle po nějakém traumtu) smutný nebo dokonce nenávistný. Mozek vlastně „pouze“ chrání tělo a jde „jen“ o pud sebezáchovy a to je celkem běžná reakce. Poznamenaný bude třeba (jistě) na celý život, ale charakter jeho osobnosti v podstatě zůstane stále stejný, jen se mu změní hodnoty, ale ne temperament. Pouze slabomyslnému jedinci je tzv. všechno jedno.
(Aby se úplně změnila povaha, muselo by se jednat o nějaký mechanický zákrok, drogy, nebo těžké poškození mozku (mrtvice, demence apod.), kdy mozek není schopen sám reagovat na vznikající situace).

Damiana

Odpověděl/a – 26.květen 23:28

Z psychologického hlediska to možné není. V podstatě je ale jakékoli (ať Hippokratovo nebo Jungovo) rozdělování osobností už jen přežitek a spíš pohodlnost psychiatrů a psychologů, aby v tom „obyčejní“ lidé měli jasno. To, že se někdo jeví ostatním jako introvert (nebo si to o sobě sám myslí), neznamená, že jím ve skutečnosti je. Existuje mnoho kombinací povahových rysů, charakteru, temperamentu, přidej k tomu prožitky (ať už pozitivní nebo negativní), životní zkušenosti, utváření si žebříčku hodnot, snahu o jisté společenské postavení (nebo rezignaci na něj – i ta může být aktivní nebo pasivní!), všechno to dokonale promíchej a pak zkus dva lidi, kteří se najednou ocitnou ve „stejné“ situaci podle toho přesně zaškatulkovat. 
To, že se někdo „jen“ začne jinak chovat nebo tvářit, je pouhá reakce na danou situaci, možná i na dotyčného (kterému se tak i jeví, aniž by o tom sám měl tušení – a na tom zájem). S povahovými rysy se člověk rodí a časem je postupně modeluje. V tomto směru „změn“ záleží pouze na intelektu toho kterého jedince. I introvert bude schopen nečekaně drsného projevu, protože i ten k tomuto typu patří – neznamená to, že tzv. introvert je hodný a tichý ňouma. Psychické násilí, chladnokrevnost, vypočítavost, manipulace apod. – to k této osobě také „patří“. Stejně tak, jako tzv. extrovert může svou „roli“ v životě pouze hrát, je-li navíc donucen okolnostmi nebo mindráky skrývajícími se v hloubi jeho introvertní povahy. 
Nelze takto kategorizovat, ale jedno je jisté: základní, vrozený temperament člověka se nikdy nezmění – pouze mozek reaguje na danou situaci a vyrovnává se s ní po svém. Proto se nedá hovořit o celkové změně povahy, když dříve veselý a bezstarostný člověk může začít být (obvykle po nějakém traumtu) smutný nebo dokonce nenávistný. Mozek vlastně „pouze“ chrání tělo a jde „jen“ o pud sebezáchovy a to je celkem běžná reakce. Poznamenaný bude třeba (jistě) na celý život, ale charakter jeho osobnosti v podstatě zůstane stále stejný, jen se mu změní hodnoty, ale ne temperament. Pouze slabomyslnému jedinci je tzv. všechno jedno.
(Aby se úplně změnila povaha, muselo by se jednat o nějaký mechanický zákrok, drogy, nebo těžké poškození mozku (mrtvice, demence apod.), kdy mozek není schopen sám reagovat na vznikající situace).
Doplňuji:
Ano. Uvádím to již výše. Vše, co násilně ovlivní činnost mozku jej stimuluje ke změnám. Při drogové závislosti často k nevratným.