Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 6.květen 13:08

Většina naší populace zná slovo cvok jen ve významu „pomatenec“ a skloňuje ho podle vzoru pán. Pouze starší generace ví, že původní platnost slova cvok, skloňovaného podle vzoru hrad, je „krátký hřebík se širokou hlavičkou“, používaný hlavně při výrobě bot. V současné době se boty vyrábějí jiným způsobem a obuvníci zpravidla mluví jen o cvočcích, protože nezdrobnělý tvar navozuje představu „něčeho velkého“. Původně byl cvok dosti velký, protože sloužil i k připevnění terče (byl uprostřed a zbarven černě). Kdo mířil přesně, trefil cvok, tj. v dnešní terminologii „trefil do černého“ (Jungmannův slovník dokládá toto spojení jako živé). Je zajímavé, že jde o germanismus regionální, vídeňský. Severní německé dialekty užívaly i v tomto významu tvaru Zweck (nagel), výslovnost s -o- je výsledkem německé úpravy. V češtině tvar cvek obvykle označuje „uzeninu“, kdežto cvok (v některých nářečích i cvek) „široký hřebík“. Původ slova průhledný, navíc je „zastřen“ různými nespisovnými a citově zabarvenými podvýznamy. Známe vazbu mám cvoky (peníze), jinde znamená cvok (kuří oko), výrobně hřebíků se říkalo cvokovna i cvokárna (když před lety někdo řekl, že pracuje ve cvokárně, myslel to vážně) atd. V oficiální mluvě či jako odborný termín není dnes slovo cvok v žádném (v běžném ani v zanikajícím) významu na místě.

Krobotová – Zajímavosti o češtině. doc.

annas

Odpověděl/a – 6.květen 13:36

Většina naší populace zná slovo cvok jen ve významu „pomatenec“ a skloňuje ho podle vzoru pán. Pouze starší generace ví, že původní platnost slova cvok, skloňovaného podle vzoru hrad, je „krátký hřebík se širokou hlavičkou“, používaný hlavně při výrobě bot. V současné době se boty vyrábějí jiným způsobem a obuvníci zpravidla mluví jen o cvočcích, protože nezdrobnělý tvar navozuje představu „něčeho velkého“. Původně byl cvok dosti velký, protože sloužil i k připevnění terče (byl uprostřed a zbarven černě). Kdo mířil přesně, trefil cvok, tj. v dnešní terminologii „trefil do černého“ (Jungmannův slovník dokládá toto spojení jako živé). Je zajímavé, že jde o germanismus regionální, vídeňský. Severní německé dialekty užívaly i v tomto významu tvaru Zweck (nagel), výslovnost s -o- je výsledkem německé úpravy. V češtině tvar cvek obvykle označuje „uzeninu“, kdežto cvok (v některých nářečích i cvek) „široký hřebík“. Původ slova průhledný, navíc je „zastřen“ různými nespisovnými a citově zabarvenými podvýznamy. Známe vazbu mám cvoky (peníze), jinde znamená cvok (kuří oko), výrobně hřebíků se říkalo cvokovna i cvokárna (když před lety někdo řekl, že pracuje ve cvokárně, myslel to vážně) atd. V oficiální mluvě či jako odborný termín není dnes slovo cvok v žádném (v běžném ani v zanikajícím) významu na místě.

Krobotová – Zajímavosti o češtině. doc.

Doplňuji:
Quentosi, v podstatě totéž, i když v rozhlasové a psané ukázce jsou uvedeny příklady rozdílných výrazů, které s německým základem souvisejí.

Ještě jsem nakoukla do SNČ. Člověk se chová, blázní (cvokaří) kvůli tomu, jako kdyby měl v hlavě zaražený (cvok, cvek), tedy hřebík. České rčení „:mít v hlavně cvok“