Odpověděl/a – 11.březen 17:32
Já jsem tedy jednoznačně pro. Už tu ta otázka jednou padla a znovu říkám – jak je asi takový umírající v bolestech „nadšen“ ze svého „práva na život“? Vždyť to, co „žije“, už se mnohdy životem ani nazvat nedá. O jednom takovém případě jsem četl nedávno v Timesech, kdy matka asistovala smrti své dcery, když už se nemohla dívat, jak trpí, a oni okamžitě hroznej morální humbuk. Proč? Jako matka pro ni naopak udělala to nejlepší, co mohla, a pro ni jako pro mattku to naopak muselo být nesmírně těžké.
Odpověděl/a – 11.březen 17:41
Já jsem tedy jednoznačně pro. Už tu ta otázka jednou padla a znovu
říkám – jak je asi takový umírající v bolestech „nadšen“ ze
svého „práva na život“? Vždyť to, co „žije“, už se mnohdy
životem ani nazvat nedá. O jednom takovém případě jsem četl nedávno
v Timesech, kdy matka asistovala smrti své dcery, když už se nemohla dívat,
jak trpí, a oni okamžitě hroznej morální humbuk. Proč? Jako matka pro ni
naopak udělala to nejlepší, co mohla, a pro ni jako pro mattku to naopak
muselo být nesmírně těžké.
Doplňuji:
*pardon, bylo to v deníku The Sun