Odpověděl/a – 30.březen 16:48
IK, mícháš jablka s hruškama, promiň. Dělat za někoho domácí úkol
nebo něco jen proto, že je línej jako veš a tuto stránku a jeho uživatele
bere jako robota na domácí úkoly ze Čtyřlístku a jejich vědomosti a čas
takto vlastně podceňuje, ba ponižuje je podle mne blbost.
Za celý svůj život jsem nezištně pomohla (a pomáhám) tolika lidem,
kteří to opravdu(!) potřebovali (ať šlo o „prkotiny“ s domácím
násilím, nemohoucností, sebevražednými sklony, těžkými psychickými a
osobními problémy a mnoha dalšími), že se to ani nedá spočítat.
Pomoc tomu, kdo to potřebuje, kdo si toho váží atd. – pro to tu jsem a
nic za to nechci (snad jen to poděkování, občas, možná). Takovou prosbu
poznám a jsem si jistá, že to tak má mnoho dalších kolegů – ostatně,
svůj názor svými hlasy projevili a já jim za ně děkuji, stejně tak jako
za rozumné vyjádření se v odpovědích na tvou otázku.
Jestli se pomoc nemocnému člověku a vypracování úkolu za líného
školáka staví nastejno, je někde chyba. Jen předpokládám, že s takovou
výchovou: Vždy se najde někdo, kdo to za mne udělá – pak z líného
školáka vyroste pouze ten člověk, který se spolehne vždy na to, že on
nemusí nic, protože nějaký dobrosrdečný trouba bude určitě po ruce. Viz
případ té paní a odpovědi jiné osoby typu: Co z toho mám já?
A to by bylo set sakra špatné.
Odpověděl/a – 30.březen 23:01
IK, mícháš jablka s hruškama, promiň. Dělat za někoho domácí úkol
nebo něco jen proto, že je línej jako veš a tuto stránku a jeho uživatele
bere jako robota na domácí úkoly ze Čtyřlístku a jejich vědomosti a čas
takto vlastně podceňuje, ba ponižuje je podle mne blbost.
Za celý svůj život jsem nezištně pomohla (a pomáhám) tolika lidem,
kteří to opravdu(!) potřebovali (ať šlo o „prkotiny“ s domácím
násilím, nemohoucností, sebevražednými sklony, těžkými psychickými a
osobními problémy a mnoha dalšími), že se to ani nedá spočítat.
Pomoc tomu, kdo to potřebuje, kdo si toho váží atd. – pro to tu jsem a
nic za to nechci (snad jen to poděkování, občas, možná). Takovou prosbu
poznám a jsem si jistá, že to tak má mnoho dalších kolegů – ostatně,
svůj názor svými hlasy projevili a já jim za ně děkuji, stejně tak jako
za rozumné vyjádření se v odpovědích na tvou otázku.
Jestli se pomoc nemocnému člověku a vypracování úkolu za líného
školáka staví nastejno, je někde chyba. Jen předpokládám, že s takovou
výchovou: Vždy se najde někdo, kdo to za mne udělá – pak z líného
školáka vyroste pouze ten člověk, který se spolehne vždy na to, že on
nemusí nic, protože nějaký dobrosrdečný trouba bude určitě po ruce. Viz
případ té paní a odpovědi jiné osoby typu: Co z toho mám já?
A to by bylo set sakra špatné.
Doplňuji:
Přišel mi e-mail od admina, že má odpověď na otázku v odkazu byla
smazána! Nevím proč, ani kdo to udělal.
Já si na svém trvám. Pro ty, kteří nevěděli o co jde:
Na výzvu k tomu jak postupovat při výpočtu domácího úkolu, jsem
odpověděla:
Zkus si ho vypočítat.
A na tom trvám!
Nejsme tu přece od toho, abychom suplovali líný mozek!