Historie úprav
Odpověděl/a – 26.březen 23:47
Netrpím fóbiemi, protože se je snažím hned v zárodku potlačit a to na
ně platí. Asi jsem hodně silná osobnost nebo naprostý ignorant, ale
pomáhá to. 🙂 Fóbie nepřichází obvykle ze dne na den – i když to
tak může vypadat. Je to následek něčeho dlouhodobého, co v organismu
„kvasí“, problémy houstnou a nabalují se (potíže v práci,
v partnerství, finance, dlouhodobý stres) a pak přijde nějaký ten
„spouštěč“ – viz bouřka nebo přepadení – kdy se tělo jakoby
ubrání – tzn. nenastane přímo celkový kolaps organismu, ale „něco“
je jinak. Pak se stane, že místa, věci, lidé, pŕedměty, slova, číslice
(ano i takové fóbie jsou) apod. nás neoddůvodněně děsí. Mozek zkrátka
přehodí strach, stres a negaci dejme tomu na pavouka, aby měl víceméně
pokoj. Bohužel to ale nevydrží dlouho a jeho další část (řekněme rozum)
se začne bouřit, protože bát se v „krámě“ (agorafobie) je nelogické,
ne? Někomu pomáhá kognitivní terapie, jinému léčba tím, co mu vadí,
u dalšího jsou zapotřebí léky, někdy to zmizí tak, jak to přišlo.
Obvykle alkoholici nebo lidé závislí, kteří se démonů zbavili, by mohli
vyprávět o tom, jak se jim doslova „vyjasnilo.“
Přidávám odkazy, kde jsou „obvyklé“ i překvapující příklady
fóbií.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Fobie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_fobi%C3%AD
Odpověděl/a – 26.březen 23:58
Netrpím fóbiemi, protože se je snažím hned v zárodku potlačit a to na
ně platí. Asi jsem hodně silná osobnost nebo naprostý ignorant, ale
pomáhá to. 🙂 Fóbie nepřichází obvykle ze dne na den – i když to
tak může vypadat. Je to následek něčeho dlouhodobého, co v organismu
„kvasí“, problémy houstnou a nabalují se (potíže v práci,
v partnerství, finance, dlouhodobý stres) a pak přijde nějaký ten
„spouštěč“ – viz bouřka nebo přepadení – kdy se tělo jakoby
ubrání – tzn. nenastane přímo celkový kolaps organismu, ale „něco“
je jinak. Pak se stane, že místa, věci, lidé, pŕedměty, slova, číslice
(ano i takové fóbie jsou) apod. nás neoddůvodněně děsí. Mozek zkrátka
přehodí strach, stres a negaci dejme tomu na pavouka, aby měl víceméně
pokoj. Bohužel to ale nevydrží dlouho a jeho další část (řekněme rozum)
se začne bouřit, protože bát se v „krámě“ (agorafobie) je nelogické,
ne? Někomu pomáhá kognitivní terapie, jinému léčba tím, co mu vadí,
u dalšího jsou zapotřebí léky, někdy to zmizí tak, jak to přišlo.
Obvykle alkoholici nebo lidé závislí, kteří se démonů zbavili, by mohli
vyprávět o tom, jak se jim doslova „vyjasnilo.“
Přidávám odkazy, kde jsou „obvyklé“ i překvapující příklady
fóbií.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Fobie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_fobi%C3%AD
Doplňuji:
Kamarádčin strach z knoflíků se nazývá Koumpounofobie.
