Historie úprav

annas

Odpověděl/a – 17.březen 9:09

Co na to odborníci.
Jednou tolik, nebo dvakrát tolik?
Z matematického či technického pohledu je užití násobku „jednou tolik“ naprosto chybné, a to proto, že pokud jakoukoli hodnotu násobíme číslem jedna („jedenkrát“ tolik), vyjde nám původní hodnota. „Jednou tolik“ by tedy mělo znamenat pouze původní množství bez násobku. „Jednou tolik brambor“ proto logicky značí, že máme jen původní množství brambor.'

Z jazykovědného pohledu – a stejně tak i z pohledu uživatelů jazyka – je ale situace jasná, jakkoli se to technikům a matematikům i mnoha dalším nebude zdát. Spojení „jednou tolik“ je po celá staletí zažité a znamená „opakované množství původní hodnoty“, a z matematicko-technického pohledu tedy vlastně „dvakrát tolik“. „Dvakrát tolik“ pak znamená dvojnásobné množství původní hodnoty a tak dále. Jazykovědci tomuto jevu říkají „vyjádření totožnosti“, kde „jednou tolik“ vyjadřuje – jak píši výš – „dvakrát tolik“.

Pokud ale ve výpovědi užijeme navíc slovo „ještě“ (např. „Ve druhém tahu loterie jsem vyhrál ještě jednou tolik.“), není jasné, zda máme na mysli, že jsme vyhráli dvojnásobné množství původní hodnoty, nebo „pouze“ opětovnou výhru původní hodnoty. Pak je tedy vhodné (nechceme-li sousedy naštvat tím, že jsme dvakrát tak bohatí než po první výhře) své tvrzení nějak specifikovat, například: „Ve druhém tahu loterie jsem vyhrál znovu, a to zase původních deset milionů." nebo „Ve druhém tahu loterie jsem vyhrál znovu, a to hned dvacet milionů, takže z původních deseti je jich třicet."

Jazykový sloupek

annas

Odpověděl/a – 17.březen 10:21

Co na to odborníci.
Jednou tolik, nebo dvakrát tolik?
Z matematického či technického pohledu je užití násobku „jednou tolik“ naprosto chybné, a to proto, že pokud jakoukoli hodnotu násobíme číslem jedna („jedenkrát“ tolik), vyjde nám původní hodnota. „Jednou tolik“ by tedy mělo znamenat pouze původní množství bez násobku. „Jednou tolik brambor“ proto logicky značí, že máme jen původní množství brambor.'

Z jazykovědného pohledu – a stejně tak i z pohledu uživatelů jazyka – je ale situace jasná, jakkoli se to technikům a matematikům i mnoha dalším nebude zdát. Spojení „jednou tolik“ je po celá staletí zažité a znamená „opakované množství původní hodnoty“, a z matematicko-technického pohledu tedy vlastně „dvakrát tolik“. „Dvakrát tolik“ pak znamená dvojnásobné množství původní hodnoty a tak dále. Jazykovědci tomuto jevu říkají „vyjádření totožnosti“, kde „jednou tolik“ vyjadřuje – jak píši výš – „dvakrát tolik“.

Pokud ale ve výpovědi užijeme navíc slovo „ještě“ (např. „Ve druhém tahu loterie jsem vyhrál ještě jednou tolik.“), není jasné, zda máme na mysli, že jsme vyhráli dvojnásobné množství původní hodnoty, nebo „pouze“ opětovnou výhru původní hodnoty. Pak je tedy vhodné (nechceme-li sousedy naštvat tím, že jsme dvakrát tak bohatí než po první výhře) své tvrzení nějak specifikovat, například: „Ve druhém tahu loterie jsem vyhrál znovu, a to zase původních deset milionů." nebo „Ve druhém tahu loterie jsem vyhrál znovu, a to hned dvacet milionů, takže z původních deseti je jich třicet."

Jazykový sloupek
Doplňuji:
Moje doplnění bude zřejmě zbytečné, protože odpovědi už nikdo číst nebude. Ale nedá mně to. Třeba někomu poslouží později.

Díky jazykovému citu víme, že výsledný počet je v obou případech stejný, a to „dva toliky“ ( = 20 korun). Otázka, Je tento výsledek součinem, nebo součtem? Dospět k němu je možné jak násobením (dvakrát tolik), tak sčítáním (jednou tolik plus ještě jednou tolik). V první větě jde tedy o součet, v druhé o součin.
Rozhodující je zájm. čísl. tolik. Jak asi slovní spojení „jednou tolik“ vzniklo? Jeho původ hledejme v dobách, kdy trhovci neznali násobilku, ale uměli přidat ještě jednou totéž. Pojem čísla jedna měl patrně obzvlášť důležitou úlohu. Dokonce i v soudobé češtině je ze všech čísel nejfrekventova­nější.

Stč. slovník, etymol. sl., Jazykový koutek češtiny

annas

Odpověděl/a – 31.leden 14:18

Co na to odborníci.
"Jednou tolik, nebo dvakrát tolik?
Z matematického či technického pohledu je užití násobku „jednou tolik“ naprosto chybné, a to proto, že pokud jakoukoli hodnotu násobíme číslem jedna („jedenkrát“ tolik), vyjde nám původní hodnota. „Jednou tolik“ by tedy mělo znamenat pouze původní množství bez násobku. „Jednou tolik brambor“ proto logicky značí, že máme jen původní množství brambor.'

Z jazykovědného pohledu – a stejně tak i z pohledu uživatelů jazyka – je ale situace jasná, jakkoli se to technikům a matematikům i mnoha dalším nebude zdát. Spojení „jednou tolik“ je po celá staletí zažité a znamená „opakované množství původní hodnoty“, a z matematicko-technického pohledu tedy vlastně „dvakrát tolik“. „Dvakrát tolik“ pak znamená dvojnásobné množství původní hodnoty a tak dále. Jazykovědci tomuto jevu říkají „vyjádření totožnosti“, kde „jednou tolik“ vyjadřuje – jak píši výš – „dvakrát tolik“.

Pokud ale ve výpovědi užijeme navíc slovo „ještě“ (např. „Ve druhém tahu loterie jsem vyhrál ještě jednou tolik.“), není jasné, zda máme na mysli, že jsme vyhráli dvojnásobné množství původní hodnoty, nebo „pouze“ opětovnou výhru původní hodnoty. Pak je tedy vhodné (nechceme-li sousedy naštvat tím, že jsme dvakrát tak bohatí než po první výhře) své tvrzení nějak specifikovat, například: „Ve druhém tahu loterie jsem vyhrál znovu, a to zase původních deset milionů." nebo „Ve druhém tahu loterie jsem vyhrál znovu, a to hned dvacet milionů, takže z původních deseti je jich třicet."

Jazykový sloupek
Doplňuji:
Moje doplnění bude zřejmě zbytečné, protože odpovědi už nikdo číst nebude. Ale nedá mně to. Třeba někomu poslouží později.

Díky jazykovému citu víme, že výsledný počet je v obou případech stejný, a to „dva toliky“ ( = 20 korun). Otázka, Je tento výsledek součinem, nebo součtem? Dospět k němu je možné jak násobením (dvakrát tolik), tak sčítáním (jednou tolik plus ještě jednou tolik). V první větě jde tedy o součet, v druhé o součin.
Rozhodující je zájm. čísl. tolik. Jak asi slovní spojení „jednou tolik“ vzniklo? Jeho původ hledejme v dobách, kdy trhovci neznali násobilku, ale uměli přidat ještě jednou totéž. Pojem čísla jedna měl patrně obzvlášť důležitou úlohu. Dokonce i v soudobé češtině je ze všech čísel nejfrekventova­nější. "

Stč. slovník, etymol. sl., Jazykový koutek češtiny

annas

Odpověděl/a – 31.leden 14:21

Co na to odborníci.
"Jednou tolik, nebo dvakrát tolik?
Z matematického či technického pohledu je užití násobku „jednou tolik“ naprosto chybné, a to proto, že pokud jakoukoli hodnotu násobíme číslem jedna („jedenkrát“ tolik), vyjde nám původní hodnota. „Jednou tolik“ by tedy mělo znamenat pouze původní množství bez násobku. „Jednou tolik brambor“ proto logicky značí, že máme jen původní množství brambor.'

Z jazykovědného pohledu – a stejně tak i z pohledu uživatelů jazyka – je ale situace jasná, jakkoli se to technikům a matematikům i mnoha dalším nebude zdát. Spojení „jednou tolik“ je po celá staletí zažité a znamená „opakované množství původní hodnoty“, a z matematicko-technického pohledu tedy vlastně „dvakrát tolik“. „Dvakrát tolik“ pak znamená dvojnásobné množství původní hodnoty a tak dále. Jazykovědci tomuto jevu říkají „vyjádření totožnosti“, kde „jednou tolik“ vyjadřuje – jak píši výš – „dvakrát tolik“.

Pokud ale ve výpovědi užijeme navíc slovo „ještě“ (např. „Ve druhém tahu loterie jsem vyhrál ještě jednou tolik.“), není jasné, zda máme na mysli, že jsme vyhráli dvojnásobné množství původní hodnoty, nebo „pouze“ opětovnou výhru původní hodnoty. Pak je tedy vhodné (nechceme-li sousedy naštvat tím, že jsme dvakrát tak bohatí než po první výhře) své tvrzení nějak specifikovat, například: „Ve druhém tahu loterie jsem vyhrál znovu, a to zase původních deset milionů." nebo „Ve druhém tahu loterie jsem vyhrál znovu, a to hned dvacet milionů, takže z původních deseti je jich třicet."

Jazykový sloupek
Doplňuji:
Moje doplnění bude zřejmě zbytečné, protože odpovědi už nikdo číst nebude. Ale nedá mně to. Třeba někomu poslouží později.

Díky jazykovému citu víme, že výsledný počet je v obou případech stejný, a to „dva toliky“ ( = 20 korun). Otázka, Je tento výsledek součinem, nebo součtem? Dospět k němu je možné jak násobením (dvakrát tolik), tak sčítáním (jednou tolik plus ještě jednou tolik). V první větě jde tedy o součet, v druhé o součin.
Rozhodující je zájm. čísl. tolik. Jak asi slovní spojení „jednou tolik“ vzniklo? Jeho původ hledejme v dobách, kdy trhovci neznali násobilku, ale uměli přidat ještě jednou totéž. Pojem čísla jedna měl patrně obzvlášť důležitou úlohu. Dokonce i v soudobé češtině je ze všech čísel nejfrekventova­nější. "

Stč. slovník, etymol. sl., Jazykový koutek češtiny

Ještě k tomu příspěvek v diskusi.