Historie úprav

anonym

Odpověděl/a – 13.březen 23:22

Ondro, za prvé za takovéhle otázky se vůbec neomlouvej. Jsou prima.
No a pak, kam s takovou otázkou? Řeší čas a jak ho trávit. Nejspíš jsi ji zařadil nejlíp, jak to šlo.
Čas je veličina relativní. Je neskonale proměnlivá a neurčitá a máš pravdu, že pro každého člověka ten čas ubíhá jinak. Pravdou je, že čím je člověk starší, tím toho stíhá méně. Na vině jsou prostě čím dále dotěrnější příznaky spojené s přicházejícím zráním a potom stářím. Zdraví odchází a ještě se Ti při tom potměšile chechtá do obličeje. Najednou si uvědomuješ, co všechno máš v těle. Ne proto, že by to bylo tak fajn, právě naopak. S údivem pozoruješ, co všechno léta fungovalo normálně a že to bylo pro Tebe samozřejmostí. A pak si uvědomíš, co všechno jsi v životě chtěl vidět, kam jsi se chtěl podívat, co jsi chtěl dělat…
Najednou je tu čas se opravdu vážně zaměřit na to, co v životě ještě udělat chceš.
Je dobře mít svůj cíl, je dobré určit si, co je pro Tebe to skutečně důležité.
Tebe žene vítr mládí, nás dříve narozené touha nepromarnit svůj současný život, svůj čas, své možnosti.
Je třeba si vážit každého dne, každé chvíle, že tady jsou a že jsou tu pro nás. To neznamená štvát se a snažit se dohonit ztracený čas, to, co jsi nestihl, ale naopak začít vnímat vše okolo, vnímat krásu obyčejných věcí, každé minuty, které odkrývá něco nového a dává člověku bezpočet možností, jak život přijímat a brát.
Ondro, máš pocit, že nestíháš. Měl bys trochu přibrzdit, abys nepromeškal to hezké. Neošidíš svoje city a pocity. Nestihneš všechno, proto si vybírej, co chceš skutečně dělat a s kým chceš svůj čas trávit. Pokud existuje něco skutečného pro všechny lidi bez rozdílů ras, národností a společenského uplatnění, tak je to čas.
Nikdo neví, jak dlouhý je čas, který mu je dán.

anonym

Odpověděl/a – 13.březen 23:34

Ondro, za prvé za takovéhle otázky se vůbec neomlouvej. Jsou prima.
No a pak, kam s takovou otázkou? Řeší čas a jak ho trávit. Nejspíš jsi ji zařadil nejlíp, jak to šlo.
Čas je veličina relativní. Je neskonale proměnlivá a neurčitá a máš pravdu, že pro každého člověka ten čas ubíhá jinak. Pravdou je, že čím je člověk starší, tím toho stíhá méně. Na vině jsou prostě čím dále dotěrnější příznaky spojené s přicházejícím zráním a potom stářím. Zdraví odchází a ještě se Ti při tom potměšile chechtá do obličeje. Najednou si uvědomuješ, co všechno máš v těle. Ne proto, že by to bylo tak fajn, právě naopak. S údivem pozoruješ, co všechno léta fungovalo normálně a že to bylo pro Tebe samozřejmostí. A pak si uvědomíš, co všechno jsi v životě chtěl vidět, kam jsi se chtěl podívat, co jsi chtěl dělat…
Najednou je tu čas se opravdu vážně zaměřit na to, co v životě ještě udělat chceš.
Je dobře mít svůj cíl, je dobré určit si, co je pro Tebe to skutečně důležité.
Tebe žene vítr mládí, nás dříve narozené touha nepromarnit svůj současný život, svůj čas, své možnosti.
Je třeba si vážit každého dne, každé chvíle, že tady jsou a že jsou tu pro nás. To neznamená štvát se a snažit se dohonit ztracený čas, to, co jsi nestihl, ale naopak začít vnímat vše okolo, vnímat krásu obyčejných věcí, každé minuty, které odkrývá něco nového a dává člověku bezpočet možností, jak život přijímat a brát.
Ondro, máš pocit, že nestíháš. Měl bys trochu přibrzdit, abys nepromeškal to hezké. Neošidíš svoje city a pocity. Nestihneš všechno, proto si vybírej, co chceš skutečně dělat a s kým chceš svůj čas trávit. Pokud existuje něco skutečného pro všechny lidi bez rozdílů ras, národností a společenského uplatnění, tak je to čas.
Nikdo neví, jak dlouhý je čas, který mu je dán.
Doplňuji:
Ještě malý doplněk: Čas není člověku nepřítelem. Nepřítelem může být vždy jen člověk sám sobě. Za nesprávné využití možností a času si můžeme sami.