Historie úprav

Ella

Odpověděl/a – 7.březen 11:05

Rozhodně bych nechala sednout budoucí maminku.

Už jenom z principu – MHD používám každodenně a když vidím některé ty drzé důchodce, tak je mi skoro špatně. Když vidím běžet dědka na tramvaj, schody vyběhne jak laňka a potom na mě v poloprázdné tramvaji vytáhne ZTPčko, tak jako sorry, ale ani mě nehne.
Mladí lidé mají snad právo být unavení po deseti hodinách lítání v práci a sednout si, ne?

Nedávno jsem v MHD viděla, jak tlupa důchodců zabrala sedačky a maminka tak v osmém měsíci s roční dcerkou zavěšenou na jedné ruce a plnou taškou jídla v druhé nastoupila. Dcerka začala prosit, že chce sedět, maminka ji neměla jak držet a důchodci, místo aby se zvedli alespoň jeden!, tak si začali takovým tím „neslyšitelným šepotem“ stěžovat, co je to dneska za mládež, vychovat to děti neumí a podobně, bylo je slyšet až na druhou stranu tramvaje,kde jsem stála. K tomu dodávám, že v blízkosti žádní mladí lidé neseděli. Nakonec se zvedla uprostřed tramvaje jedna paní středního věku s manželem, ať si paní sedne, že oni za pár stanic stejně vystupují. Na mamince bylo vidět, jak se jí ulevilo, že si může sednout…

Ella

Odpověděl/a – 7.březen 11:08

Rozhodně bych nechala sednout budoucí maminku.

Už jenom z principu – MHD používám každodenně a když vidím některé ty drzé důchodce, tak je mi skoro špatně. Když vidím běžet dědka na tramvaj, schody vyběhne jak laňka a potom na mě v poloprázdné tramvaji vytáhne ZTPčko, tak jako sorry, ale ani mě nehne.
Mladí lidé mají snad právo být unavení po deseti hodinách lítání v práci a sednout si, ne?

Nedávno jsem v MHD viděla, jak tlupa důchodců zabrala sedačky a maminka tak v osmém měsíci s roční dcerkou zavěšenou na jedné ruce a plnou taškou jídla v druhé nastoupila. Dcerka začala prosit, že chce sedět, maminka ji neměla jak držet a důchodci, místo aby se zvedli alespoň jeden!, tak si začali takovým tím „neslyšitelným šepotem“ stěžovat, co je to dneska za mládež, vychovat to děti neumí a podobně, bylo je slyšet až na druhou stranu tramvaje,kde jsem stála. K tomu dodávám, že v blízkosti žádní mladí lidé neseděli. Nakonec se zvedla uprostřed tramvaje jedna paní středního věku s manželem, ať si paní sedne, že oni za pár stanic stejně vystupují. Na mamince bylo vidět, jak se jí ulevilo, že si může sednout…
Doplňuji:
PS: Ještě dodám – Důchodci vystupovali stanici přede mnou, neměli problém s chůzí ani s dýcháním, vykračovali si jako ta babka v Kameňáku nadopovaná modrým pramenem…