Odpověděl/a – 18.leden 13:56
Zřejmě chceš slyšet že tučné konto či bohaté věno.
Ale u mně to bylo daleko prozaičtější. Aby jsme si mohli zažádat
o družstevní byt, museli jsme být manželé. Takže jsem se ženil
v 19 letech před vojnou a po celou vojnu jsme měli zažádáno o byt a
stejně na nás pořadník nevyšel. Bytovou situaci jsem potom řešil změnou
zaměstnání. Šel jsem dělat tam kde dávali byt. Sice nepříjemné ale zase
na družstevní byt nám stačilo 15 000 Kč !!! Pro dnešní mládež zcela
nepochopitelné. První dítě jsme měli když bylo ženě 23 let a měli jsme
kde bydlet. A zcela stoprocentně mohu říci že jsme za byt byli móc
vděční a úplně nám bylo jedno že to bylo v paneláku !!!!
Nakonec v těch panelácích stejně bydlí dodnes většina lidí ve
městech.
Odpověděl/a – 18.leden 16:59
Zřejmě chceš slyšet že tučné konto či bohaté věno.
Ale u mně to bylo daleko prozaičtější. Aby jsme si mohli zažádat
o družstevní byt, museli jsme být manželé. Takže jsem se ženil
v 19 letech před vojnou a po celou vojnu jsme měli zažádáno o byt a
stejně na nás pořadník nevyšel. Bytovou situaci jsem potom řešil změnou
zaměstnání. Šel jsem dělat tam kde dávali byt. Sice nepříjemné ale zase
na družstevní byt nám stačilo 15 000 Kč !!! Pro dnešní mládež zcela
nepochopitelné. První dítě jsme měli když bylo ženě 23 let a měli jsme
kde bydlet. A zcela stoprocentně mohu říci že jsme za byt byli móc
vděční a úplně nám bylo jedno že to bylo v paneláku !!!!
Nakonec v těch panelácích stejně bydlí dodnes většina lidí ve
městech.
Doplňuji:
Hlavní důvod ale byl, že nám bylo spolu dobře.
Chodili jsme spolu od maturitního ročníku na jedenáctiletce. Bylo to v roce
1962 a jsme spolu dosud.