anonym
Odpověděl/a – 19.prosinec 0:12
Asi toho moc nevíš o stavebnictví, protože to, co prezentuješ jako
objevný nápad, už dávno existuje, např. architektura brutalismu (přiznané
inženýrské sítě koncipované jako plnohodnotná součást stavby a
interiéru). Počátky ve Španělsku v 60. letech, ukázkový příklad –
rekonstrukce bývalé pařížské tržnice na palác Pompidou, v ČR obchodní
dům Máj na Perštýně dnešní Tesco – My) a mnoho dalších.
Dnešní OC používají zasklená atria, např. Nový Anděl, Paladium,
Zličín, Arkády, Chodov, hotel Atrium – dnešní Hilton, stanice metra
B – Rajská zahrada atd.
Ovšem prodejní plocha je drahá, je uspořádaná do mnoha podlaží, takže
i případná celoskleněná střecha by osvětlila jen poslední podlaží,
ale znemožnila by technologické rozvody v podhledech, chladicí jednotky
vzduchotechniky na střešním plášti a plno odborných problémů, které na
tomto místě vůbec nemá smysl vysvětlovat.
Takže technicky to je proveditelné, ale ekonomicky a technicky si to vyžaduje
daň, která se developerům do kalkulací prostě nevejde. Potřebují rychlou
finanční návratnost a co nejvíc efektivní řešení.
P.S. (Pro dokreslení ČSN stanoví pro vedlejší prostory, komunikace a chodby
hladinu osvětlení 100 luxů, v pracovních prostorách 400 luxů ve výši
pracovního stolu. Nejúspornější jsou ze současných dostupných
technologií LED systémy od žárovek, přes pásky až po diodové plochy
s proměnlivou intensitou i širokou škálou volitelných barev).
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Centre_Georges_Pompidou
anonym
Odpověděl/a – 19.prosinec 9:33
Asi toho moc nevíš o stavebnictví, protože to, co prezentuješ jako
objevný nápad, už dávno existuje, např. architektura brutalismu (přiznané
inženýrské sítě koncipované jako plnohodnotná součást stavby a
interiéru). Počátky ve Španělsku v 60. letech, ukázkový příklad –
rekonstrukce bývalé pařížské tržnice na palác Pompidou, v ČR obchodní
dům Máj na Perštýně dnešní Tesco – My) a mnoho dalších.
Dnešní OC používají zasklená atria, např. Nový Anděl, Paladium,
Zličín, Arkády, Chodov, hotel Atrium – dnešní Hilton, stanice metra
B – Rajská zahrada atd.
Ovšem prodejní plocha je drahá, je uspořádaná do mnoha podlaží, takže
i případná celoskleněná střecha by osvětlila jen poslední podlaží,
ale znemožnila by technologické rozvody v podhledech, chladicí jednotky
vzduchotechniky na střešním plášti a plno odborných problémů, které na
tomto místě vůbec nemá smysl vysvětlovat.
Takže technicky to je proveditelné, ale ekonomicky a technicky si to vyžaduje
daň, která se developerům do kalkulací prostě nevejde. Potřebují rychlou
finanční návratnost a co nejvíc efektivní řešení.
P.S. (Pro dokreslení ČSN stanoví pro vedlejší prostory, komunikace a chodby
hladinu osvětlení 100 luxů, v pracovních prostorách 400 luxů ve výši
pracovního stolu. Nejúspornější jsou ze současných dostupných
technologií LED systémy od žárovek, přes pásky až po diodové plochy
s proměnlivou intensitou i širokou škálou volitelných barev).
Doplňuji:
I světlovody se už dávno používají, ale převážně v nadstandardních
RD nebo mezonetových bytech. Kromě toho, že jsou ještě stále poměrně
drahé, ne všude je lze využít i z dispozičních důvodů.
Názorná ukázka byla i v jednom z pořadů ČT Bydlení je hra včetně
kalkulací podle délky. Pokud by ses aspoň na některá tato fakta podíval,
musel bys mluvit jinak. Je snazší kritizovat než sám něco dokázat a
oponovat fundovaně a erudovaně.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Centre_Georges_Pompidou