anonym
Odpověděl/a – 24.listopad 17:15
Bylo to skoro stejné, jak píše „dudu“.Existovaly BRIGÁDY
SOCIALISTICKÉ PRÁCE a, alespoň v těch fabrikách kde jsem pracoval, to bylo
dobrovolné.Vždycky se dělaly nějaké akce (exkurze do jiných závodů,
zkrášlování okolo fabriky)a po skončení, posezení buď venku
u táboráku s následným opékáním buřtů a kytarou nebo posezení
v hospodě s harmonikou.Nikdy nikdo nikoho do těchto akcí nenutil, ale lidi
šli rádi, protože bylo vždy veselo a pak bylo na co vzpomínat.
Po Novém roce bývalo takzvané SPLNĚNÍ (protože se splnil celoroční
plán) a to bývala taneční zábava spojená o půlnoci s tombolou, kde
všechny ceny do tomboly dávala fabrika.Zase záleželo na velikosti továrny,
buď byly objednané 2 kapely (pro mladé a starší), které se střídaly
v hraní.Někdy bývala pozvána estráda z Prahy a pak teprve byla taneční
zábava.Každý dostal poukázku na Kčs, kde se zapisovalo jak jídlo a pití a
kdo peníze vyčerpal, tak už pak pil za své.
V mnohém se to nelišilo od dnešních firemních večírků před Vánocemi,
akorát dříve se bavili jak staří tak mladí.Dneska se dělají večírky
spíše se zábavou pro mladé a starší tam už nechodí (diskotéková
hudba).
A také jsem zažil, že dnešní podnikatelé si raději koupili auto za
milion a pak se vymlouvali, že na večírek pro zaměstnance nejsou peníze.TO
SPLNĚNÍ BYLO KAŽDÝ ROK A VE VŠECH TOVÁRNÁCH KDE JSEM PRACOVAL.
anonym
Odpověděl/a – 25.listopad 16:56
Bylo to skoro stejné, jak píše „dudu“.Existovaly BRIGÁDY
SOCIALISTICKÉ PRÁCE a, alespoň v těch fabrikách kde jsem pracoval, to bylo
dobrovolné.Vždycky se dělaly nějaké akce (exkurze do jiných závodů,
zkrášlování okolo fabriky)a po skončení, posezení buď venku
u táboráku s následným opékáním buřtů a kytarou nebo posezení
v hospodě s harmonikou.Nikdy nikdo nikoho do těchto akcí nenutil, ale lidi
šli rádi, protože bylo vždy veselo a pak bylo na co vzpomínat.
Po Novém roce bývalo takzvané SPLNĚNÍ (protože se splnil celoroční
plán) a to bývala taneční zábava spojená o půlnoci s tombolou, kde
všechny ceny do tomboly dávala fabrika.Zase záleželo na velikosti továrny,
buď byly objednané 2 kapely (pro mladé a starší), které se střídaly
v hraní.Někdy bývala pozvána estráda z Prahy a pak teprve byla taneční
zábava.Každý dostal poukázku na Kčs, kde se zapisovalo jak jídlo a pití a
kdo peníze vyčerpal, tak už pak pil za své.
V mnohém se to nelišilo od dnešních firemních večírků před Vánocemi,
akorát dříve se bavili jak staří tak mladí.Dneska se dělají večírky
spíše se zábavou pro mladé a starší tam už nechodí (diskotéková
hudba).
A také jsem zažil, že dnešní podnikatelé si raději koupili auto za
milion a pak se vymlouvali, že na večírek pro zaměstnance nejsou peníze.TO
SPLNĚNÍ BYLO KAŽDÝ ROK A VE VŠECH TOVÁRNÁCH KDE JSEM PRACOVAL.
Doplňuji:
pro Jirka
Tak to co píšete se asi odehrávalo ve velkých provozech.Já jsem pracoval ve
fabrikách od 200–500 zaměstnanců a NIKDY to nebylo povinné.S těmi
závazky a nástěnkami máte pravdu, ale to se dělalo jen aby byl klid od
soudruhů z KSČ.Jinak to vždycky byly akce, které jsme si sami
vymysleli.Také se dělaly akce s dětmi, aby byly i děti zapojeni do těchto
kolektivů (čarodějnice, jízdy zručnosti na kole či různé dětské
hry).Toto se v dnešních kolektivech nenosí, neboť tam je velmi málo
ženatých a vdaných s dětmi.