Historie úprav

anonym

Odpověděl/a – 18.listopad 23:48

Tazatel je po 2 měsících relativně čilý, ale málo objektivní. Jednak je to nepoměr jen pro nezasvěcené a jednak použil záměrně nejvyšší rozptyl fakturované a vyplácené sazby. Nejblíže je sice Alesh, jenže realita je přece jenom jinde.

1. Agentura odvádí 46% na souhrnu daní a odvodů, teprve zbytek je tzv. přiměřený zisk. Vzhledem k míře nezaměstnanosti a situaci na pracovním trhu při přetrvájící krizi, a tudíž velké zdrženlivosti firem, si běžně místo obvyklých 10–15% účtují daleko více.
2. Zcela opomíjíš rozdíl v nákladech na kmenové zaměstnance a agenturní pracovníky. Zatímco u prvních to jde účetně ze mzdových nákladů, které jsou limitovány, fakturace na zakázku se dají zahrnout do dalších nákladů, provozních apod., které lze v ekonomické rekapitulaci snáze obhájit. Navíc u vlastních zaměstnanců je řada omezení, nelze je prostě poslat domů, když třeba půl roku nejsou zakázky, jsou tady placené prostoje, výpovědní lhůty, odstupné, přesčasy a příplatky za noc, víkendy, svátky, ztížené pracovní podmínky, příspěvky na stravování a plno dalších omezení.

Kdežto najaté lidi pošle firma tam, kde je operativně potřebuje a hotovo. Veškerá zodpovědnost je na agentuře. Nikoho nezajímalo, že třeba Škoda Mladá Boleslav měla ještě nedávno vysoký podíl agenturních pracovníků, převážně z regiónů severních Čech, Polska, Slovenska a Ukrajiny. Při nezbytném redukování, byli 1. na řadě při propouštění.
Daleko více alarmující je nedostatečná legislativní úprava činnosti personálních agentur, kde kromě pár solidních nadnárodních tu parazituje spousta amatérských a nekvalifikovaných, s venkovskými „garážovými“ sídly.
Jak je možné, že Německo s 83 mil. obyvatel má 72 agentur a u nás (8× menších) je registrováno cca přes 6 tisíc obdobných právních subjektů? A to nemluvím o daleko větší ochraně německých klientů, kteří mají vždy přednost před gastarbeitery, důslednější eliminace diskriminačních faktorů, potlačování šedé ekonomiky (práce na černo, švarcsystém, mafiánské praktiky a hrubé zneužívání ilegálních pracovních sil atd.)
Možná by byla účelnější otázka směřující právě do této kritické oblasti.
P.S. Počkej si schválně na reakce pár zdejších uživatelů, kteří mají osobní zkušenosti na německém a rakouském trhu práce.

anonym

Odpověděl/a – 19.listopad 9:44

Tazatel je po 2 měsících relativně čilý, ale málo objektivní. Jednak je to nepoměr jen pro nezasvěcené a jednak použil záměrně nejvyšší rozptyl fakturované a vyplácené sazby. Nejblíže je sice Alesh, jenže realita je přece jenom jinde.

1. Agentura odvádí 46% na souhrnu daní a odvodů, teprve zbytek je tzv. přiměřený zisk. Vzhledem k míře nezaměstnanosti a situaci na pracovním trhu při přetrvájící krizi, a tudíž velké zdrženlivosti firem, si běžně místo obvyklých 10–15% účtují daleko více.
2. Zcela opomíjíš rozdíl v nákladech na kmenové zaměstnance a agenturní pracovníky. Zatímco u prvních to jde účetně ze mzdových nákladů, které jsou limitovány, fakturace na zakázku se dají zahrnout do dalších nákladů, provozních apod., které lze v ekonomické rekapitulaci snáze obhájit. Navíc u vlastních zaměstnanců je řada omezení, nelze je prostě poslat domů, když třeba půl roku nejsou zakázky, jsou tady placené prostoje, výpovědní lhůty, odstupné, přesčasy a příplatky za noc, víkendy, svátky, ztížené pracovní podmínky, příspěvky na stravování a plno dalších omezení.

Kdežto najaté lidi pošle firma tam, kde je operativně potřebuje a hotovo. Veškerá zodpovědnost je na agentuře. Nikoho nezajímalo, že třeba Škoda Mladá Boleslav měla ještě nedávno vysoký podíl agenturních pracovníků, převážně z regiónů severních Čech, Polska, Slovenska a Ukrajiny. Při nezbytném redukování, byli 1. na řadě při propouštění.
Daleko více alarmující je nedostatečná legislativní úprava činnosti personálních agentur, kde kromě pár solidních nadnárodních tu parazituje spousta amatérských a nekvalifikovaných, s venkovskými „garážovými“ sídly.
Jak je možné, že Německo s 83 mil. obyvatel má 72 agentur a u nás (8× menších) je registrováno cca přes 6 tisíc obdobných právních subjektů? A to nemluvím o daleko větší ochraně německých klientů, kteří mají vždy přednost před gastarbeitery, důslednější eliminace diskriminačních faktorů, potlačování šedé ekonomiky (práce na černo, švarcsystém, mafiánské praktiky a hrubé zneužívání ilegálních pracovních sil atd.)
Možná by byla účelnější otázka směřující právě do této kritické oblasti.
P.S. Počkej si schválně na reakce pár zdejších uživatelů, kteří mají osobní zkušenosti na německém a rakouském trhu práce.
Doplňuji:
Ad pájo, nic osobního, poprvé jsem tě trochu popíchl, ale v úvodu i ocenil, napsal bych ti to do mailu, ale máš uzavřený profil. Napsal jsem toliko svůj dojem, jinak tě považuji za přínos právě za kontroverzní příspěvky i slušnou argumentaci.
Máš-li zájem, napiš v jakém rozmezí budeš mít otevřený profil a pošlem si kontakty, aspoň tě doplním do zájemců o sraz.
Ad arygnoc, místopřísežně prohlašuji, že jsem žádnou tvou odpověď nevymázl. Naopak dávám přednost demokratické diskuzi. Nemusím s každým souhlasit, ale mohu ho respektovat. Možná máme víc společného, než se navenek jeví. Též jsem trochu rejpal a tvé poznatky z praxe uznávám. Jen bych se rád ohradil proti nařčení, že jsem mimo realitu.
Ještě předloni jsem jako project manager, měl jako subdodavatele firemní i agenturní pracovníky, Romy, Slováky i Ukrajince a spolupracoval se zahraničními a nadnárodními firmami. Nyní jsem, coby prduch na vlastní kůži vyzkoušel všechny citované formy práce, včetně jako OSVČ na ŽL a finanční poradce s certifikátem OVB i prokurista s.r.o.