Historie úprav
Odpověděl/a – 29.září 23:55
To máte těžké, staří lidi jsou jako malé děti. Takže bych
s maminkou jednala jako s děckem: pokud je protivná, dát jí jasně najevo,
že takhle ne. Politika cukru a biče – když bude maminka „hodná“,
buďte hodná i Vy, když bude protivná, můžete být protivná taky.
Moc Vám držím pěsti – tohle musí být dost těžké. Hodně trpělivosti
a lásky…
Odpověděl/a – 30.září 13:15
To máte těžké, staří lidi jsou jako malé děti. Takže bych
s maminkou jednala jako s děckem: pokud je protivná, dát jí jasně najevo,
že takhle ne. Politika cukru a biče – když bude maminka „hodná“,
buďte hodná i Vy, když bude protivná, můžete být protivná taky.
Moc Vám držím pěsti – tohle musí být dost těžké. Hodně trpělivosti
a lásky…
Doplňuji:
Hernajs, jedno slůvko a člověk si připadá jako bezcita… Na místě toho
„můžete být vy protivná taky“ mělo být spíš odměřená,
chladnější. Prostě dát najevo „takhle ne, mami“. Zní to možná
trošku krutě, ale mám zato, že tohle prostě funguje. Každý chce, aby na
něj někdo byl hodný a milý – a může to být motivace, aby to zkusil
i on sám. Ono doopravdy asi nejde rozdávat ze sebe jen to nejlepší a
přijímat za to náladové výlevy. To člověk dlouho nevydrží, byť má
sebevíc lásky a odvahy :o/
Je tu ale ještě jedna strašně důležitá věc – jak to Vaší mamince myslí. Pokud už uvažuje popleteně a dětinsky, asi nemá smysl jí toho moc vysvětlovat a domlouvat se. Ale pokud jí to myslí, zkuste si s ní promluvit… ať chápe, že máte i jiné problémy, máte práci, děti atd. Jistě, že jí není dobře a cítí se špatně kvůli své bezmoci… ale Vy jste ta poslední, kdo by za to mohl a kdo by si zasloužil být „hromosvodem“ pro špatnou náladu.
