Historie úprav

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 30.červenec 18:01

RADEGAST ŽÁDÁ ZPŘÍSNĚNÍ DEFINICE ČESKÉHO PIVA

SLÁDKOVÉ ZVEŘEJNILI VÝZVU NA WWW.ZACISTECES­KEPIVO.CZ

Radegast požaduje zpřísnění podmínek pro používání chráněného zeměpisného označení České pivo. Oficiální žádost o změnu a výzva sládků tří pivovarů Plzeňského Prazdroje Žijeme českým pivem jsou reakcí na test deníku MF Dnes z 24. 3. 2010, který odhalil v některých pivech českých pivovarů nepovolenou přídatnou látku – chemický chmelový preparát tetrahop. Fanoušci českého piva se k výzvě mohou připojit na internetových stránkách.

„Jsme znepokojeni současným trendem v českém pivovarství, kdy stále více pivovarů využívá nestandardní suroviny, jako například nepovolené chmelové preparáty a přídatné potravinářské látky. Jde hlavně o chemicky modifikovaný chmel a sladové náhražky, které v tradičním českém pivu nemají co pohledávat. Tyto praktiky umožňují nepoctivým sládkům nahrazovat kvalitní suroviny a nedovoleně vylepšovat vlastnosti piva, např. kvalitu pěny. To ohrožuje dobrou pověst českého piva ve světě, renomé chráněného označení České pivo i důvěru tuzemských konzumentů,“ říká starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Radegast ani jiný ze tří pivovarů Plzeňského Prazdroje do svých piv žádné chemicky modifikované chmelové preparáty ani náhražky sladu nepřidává. Radegast, Pilsner Urquell, Gambrinus a Velkopopovický Kozel se vaří pouze ze tří základních pivovarských surovin – z vody, ječmenného sladu a chmele za přidání pivovarských kvasinek. Přidávání jakýchkoliv dalších látek do piva je porušováním tradičního postupu výroby českého piva plzeňského typu, tak jak bylo poprvé uvařeno v Plzni v roce 1842.

„Označení České pivo by mělo být pro spotřebitele jasným indikátorem profesní poctivosti a integrity vaření piva podle ryzí české tradice. V dopise adresovaném Českému svazu pivovarů a sladoven a sdružení České pivo proto Plzeňský Prazdroj žádá o zpřísnění definice Českého piva, protože ta současná neřeší dostatečně problém nepovolených přídatných látek,“ shrnuje vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Hlaváček.

Pětice sládků Plzeňského Prazdroje (Václav Berka, Jaroslav Hacko, Jan Hlaváček, Ivo Kaňák a Pavel Šemík) zároveň vydala veřejnou výzvu Žijeme českým pivem. Je adresovaná všem, kterým záleží na budoucnosti tradičního českého piva, aby podpořili požadavky Plzeňského Prazdroje na přesnější definici Českého piva. Veřejnost a pivaři se mohou k iniciativě připojit na internetových stránkách www.zacisteces­kepivo.cz.

Zdroj: http://www.radegast.cz/znacka-radegast/pro-media/tiskove-zpravy/658-radegast-zada-zprisneni-definice-ceskeho-piva

Avatar uživatele

Odpověděl/a – 30.červenec 20:55

RADEGAST ŽÁDÁ ZPŘÍSNĚNÍ DEFINICE ČESKÉHO PIVA

SLÁDKOVÉ ZVEŘEJNILI VÝZVU NA WWW.ZACISTECES­KEPIVO.CZ

Radegast požaduje zpřísnění podmínek pro používání chráněného zeměpisného označení České pivo. Oficiální žádost o změnu a výzva sládků tří pivovarů Plzeňského Prazdroje Žijeme českým pivem jsou reakcí na test deníku MF Dnes z 24. 3. 2010, který odhalil v některých pivech českých pivovarů nepovolenou přídatnou látku – chemický chmelový preparát tetrahop. Fanoušci českého piva se k výzvě mohou připojit na internetových stránkách.

„Jsme znepokojeni současným trendem v českém pivovarství, kdy stále více pivovarů využívá nestandardní suroviny, jako například nepovolené chmelové preparáty a přídatné potravinářské látky. Jde hlavně o chemicky modifikovaný chmel a sladové náhražky, které v tradičním českém pivu nemají co pohledávat. Tyto praktiky umožňují nepoctivým sládkům nahrazovat kvalitní suroviny a nedovoleně vylepšovat vlastnosti piva, např. kvalitu pěny. To ohrožuje dobrou pověst českého piva ve světě, renomé chráněného označení České pivo i důvěru tuzemských konzumentů,“ říká starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Radegast ani jiný ze tří pivovarů Plzeňského Prazdroje do svých piv žádné chemicky modifikované chmelové preparáty ani náhražky sladu nepřidává. Radegast, Pilsner Urquell, Gambrinus a Velkopopovický Kozel se vaří pouze ze tří základních pivovarských surovin – z vody, ječmenného sladu a chmele za přidání pivovarských kvasinek. Přidávání jakýchkoliv dalších látek do piva je porušováním tradičního postupu výroby českého piva plzeňského typu, tak jak bylo poprvé uvařeno v Plzni v roce 1842.

„Označení České pivo by mělo být pro spotřebitele jasným indikátorem profesní poctivosti a integrity vaření piva podle ryzí české tradice. V dopise adresovaném Českému svazu pivovarů a sladoven a sdružení České pivo proto Plzeňský Prazdroj žádá o zpřísnění definice Českého piva, protože ta současná neřeší dostatečně problém nepovolených přídatných látek,“ shrnuje vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Hlaváček.

Pětice sládků Plzeňského Prazdroje (Václav Berka, Jaroslav Hacko, Jan Hlaváček, Ivo Kaňák a Pavel Šemík) zároveň vydala veřejnou výzvu Žijeme českým pivem. Je adresovaná všem, kterým záleží na budoucnosti tradičního českého piva, aby podpořili požadavky Plzeňského Prazdroje na přesnější definici Českého piva. Veřejnost a pivaři se mohou k iniciativě připojit na internetových stránkách www.zacisteces­kepivo.cz.

Doplňuji:
taky je rozdíl mezi točeným a lahváčem..Jako lahváč mi docela chutná Braník,jestli ho vlastní češi nevím..

Zdroj: http://www.radegast.cz/znacka-radegast/pro-media/tiskove-zpravy/658-radegast-zada-zprisneni-definice-ceskeho-piva