Historie úprav
Odpověděl/a – 5.červenec 16:01
na alimentační povinnost mám svůj názor:
v přírodě neexistuje obdobná povinnost.
je to nemorální, vyžadovat po někom peníze, jen proto, že jsem s ním kdysi spala a mělo to následky (jakže se takové ženy jmenují, co chtějí po sexu peníze?).
Vím, mnozí u vás se mnou nebudou souhlasit.
Ale pokud se žena rozhodne žít bez otce svých dětí, je to její boj.
Mně jako chlapa se také nikdo neptá, kde na to vemu. A když si pořídím
druhou rodinu, nikdo mne alimentů nezbaví, čímž je moje nová rodina
okrádána (resp. děti jsou okrádány).
ale to je debata skutečně na dlouhou trať.
Odpověděl/a – 5.červenec 20:28
na alimentační povinnost mám svůj názor:
v přírodě neexistuje obdobná povinnost.
je to nemorální, vyžadovat po někom peníze, jen proto, že jsem s ním kdysi spala a mělo to následky (jakže se takové ženy jmenují, co chtějí po sexu peníze?).
Vím, mnozí u vás se mnou nebudou souhlasit.
Ale pokud se žena rozhodne žít bez otce svých dětí, je to její boj.
Mně jako chlapa se také nikdo neptá, kde na to vemu. A když si pořídím
druhou rodinu, nikdo mne alimentů nezbaví, čímž je moje nová rodina
okrádána (resp. děti jsou okrádány).
ale to je debata skutečně na dlouhou trať.
Doplňuji:
dudu:
špatně jste mě pochopil.
irituje mě spůsob, jakým ženy k tomuto problému přistupují (omlouvám se za možná jadrný jazyk): „zašukal jsi si, plať.“
to za prvé.
za druhé:
na jedné straně se „radujeme“ ze ženské emancipace, na druhé se
sřěžujeme, kolik dětí vyrůstá v neúplné rodině. Pokud je ta žena
emancipovaná, skutečně emancipovaná, a pokud ten chlap nestojí za to, aby
s ním žila dále, proč ho definitivně nevymaže ze svého života (a nechce
už o něm nikdy slyšet ani v podobě někalikatisícové složenky každý
měsíc)?
Tahle emancipace vede jenom k jedinému závěru: když byla žena závislá
(finančně) na manželovi, velmi rychle si rozmyslela, zda s ním chce či
nechce žít dál.
Feministky prominou: chceš být sama, starej se.
za třetí:
o rozvodech. alimentech, právech a povinnostech na soudech v drtivé
většině rozhodují ženy (ano, občas svěří děti do výchovy i chlapovi,
ale to jsou spíš bílé vrány) a tak to i vypadá.
Nemluvě o přístupu exmanželek, které odmítají SVÉ děti půjčovat
(doslova) otcům. Proč by takový rodič měl přispívat na JEJÍ děti?
Není tu příliš prostoru na probrání celé problematiky, na diskusi vůbec.
Uznávam, možná je můj názor extrémní, možná pro někoho nelogický, amorální a nevím ještě jaký, ale tohle si myslím.
Pro doplnění: nejsem lakomej, škrob a nepřející, ale jak jsem říkal, s*re mě spůsob, jak je to v této společnosti zavedeno.