Historie úprav

Terryle

Odpověděl/a – 5.duben 17:56

Když jsem byla malá, jezdívali jsme s našima autem na Istrii. Bylo to sice fajn, že jsme pak mohli jezdit na výlety, ale po letech se nám naši přiznali, že ty cesty bývaly docela stres (poprvé nic moc auto, podruhé jsme se namanuli k šeredné havárii, rodiče byli omámení kouřem, takže jsme pak museli půl noci stát na odpočívadle a spát). Plus únava z cesty ještě den, dva po příjezdu. Takže pro dospělé a řidiče to asi není nic moc – aspoň pokud jedou s dětma.
Loni a předloni jsme jeli s bráchou a s mámou autobusem. Pohodlí taky žádnej zázrak, ale aspoň se všichni vyspali rovnoměrně a nebyla tam zátěž na chudáka řidiče auta.
Jinak já osobně bych preferovala letadlo, ale to je má osobní úchylka, já bych nejradši lítala i z Vysočiny do Prahy na vysokou :)) Je to rychlejší. A od toho dětskýho hororovýho zážitku na dálnici jsem trpěla spíš strachem ze silniční dopravy – letadlům důvěřuju mnohem víc.
Ale klíčová bude fakt vzdálenost. Pokud jedete někam do Chorvatska, nemá možná cenu plácat se na letiště (počítejte dopravu na letiště z místa bydliště, pár hodin zabitých na letišti odbavením a čekáním, pak přejezd z letiště do místa pobytu). Ale na delší cesty se to podle mě vyplatí…

Terryle

Odpověděl/a – 5.duben 23:17

Když jsem byla malá, jezdívali jsme s našima autem na Istrii. Bylo to sice fajn, že jsme pak mohli jezdit na výlety, ale po letech se nám naši přiznali, že ty cesty bývaly docela stres (poprvé nic moc auto, podruhé jsme se namanuli k šeredné havárii, rodiče byli omámení kouřem, takže jsme pak museli půl noci stát na odpočívadle a spát). Plus únava z cesty ještě den, dva po příjezdu. Takže pro dospělé a řidiče to asi není nic moc – aspoň pokud jedou s dětma.
Loni a předloni jsme jeli s bráchou a s mámou autobusem. Pohodlí taky žádnej zázrak, ale aspoň se všichni vyspali rovnoměrně a nebyla tam zátěž na chudáka řidiče auta.
Jinak já osobně bych preferovala letadlo, ale to je má osobní úchylka, já bych nejradši lítala i z Vysočiny do Prahy na vysokou :)) Je to rychlejší. A od toho dětskýho hororovýho zážitku na dálnici jsem trpěla spíš strachem ze silniční dopravy – letadlům důvěřuju mnohem víc.
Ale klíčová bude fakt vzdálenost. Pokud jedete někam do Chorvatska, nemá možná cenu plácat se na letiště (počítejte dopravu na letiště z místa bydliště, pár hodin zabitých na letišti odbavením a čekáním, pak přejezd z letiště do místa pobytu). Ale na delší cesty se to podle mě vyplatí…
Doplňuji:
A já vás, holky, chápu – já v jednadvaceti taky byla s nejlepší kamarádkou sama na pět týdnů v Irsku, bez zkušeností beze všeho a živily jsme se hraním na ulici na flétny. Zkušenost jako blázen – a přežily jsme bez nejmenší újmy. Člověk může podnikat šílený věci, ale musí mít pud sebezáchovy a vědět, co si může dovolit – a to je na vás…
Ohledně cesty autem – jde hodně o to, jak řídíte a jak si umíte přiznat únavu a nenechat se vyhecovat, že se přece jede dál. V tomhle mi přijde lepší parta holek než kluků, jezdívají většinou bezpečněji. Akorát to chce si zajistit, kde budete případně přespávat – nějaký odpočívadla u cest určitě nejsou to pravý, když už, tak si cestou najděte kempy.
Prostě si cestu naplánujte, rodičům ji podrobně popište, ať ví, kudy pojedete a kde budete spát (to hlavně). A slibte jim, že se budete pravidlelně ozývat. Snad se nechají přesvědčit a léto bude fajn :o) Držím pěsti, ať to klapne a ať se nic nepoblázní!