Historie úprav
Odpověděl/a – 26.leden 19:34
V polovině září 1935 přijal německý Říšský sněm (Reichstag) dva
ústavní zákony, které se staly základnou pro pozdější legální
vyloučení Židů z německé společnosti
První z těchto zákonů, Zákon o říšském občanství, stanovil, že
občanem Říše může být pouze Němec nebo člověk s příbuznou krví.
V okamžiku zavedení tohoto zákona ztratili němečtí Židé svá politická
práva a stali se Staatsangehörige (státními příslušníky), zatímco
árijští Němci byli označeni jako Reichsbürger (říšští občané).
Druhý zákon, Zákon na ochranu německé krve a německé cti, zakazoval
uzavírat sňatky mezi Židy a Němci a zapovídal také jejich mimomanželský
styk. Židovským domácnostem bylo zakázáno zaměstnávat německé
služebné ve věku do pětačtyřiceti let či vztyčovat německou vlajku.
Tyto komplikované procedury se netýkaly pouze Židů, ale též nemalé
části nežidovské společnosti. V řadě státních povolání byli zájemci
nuceni dokazovat svůj árijský původ.
Zdroj: http://www.holocaust.cz/cz2/history/events/nuremberg_laws
Odpověděl/a – 26.leden 19:40
V polovině září 1935 přijal německý Říšský sněm (Reichstag) dva
ústavní zákony, které se staly základnou pro pozdější legální
vyloučení Židů z německé společnosti
První z těchto zákonů, Zákon o říšském občanství, stanovil, že
občanem Říše může být pouze Němec nebo člověk s příbuznou krví.
V okamžiku zavedení tohoto zákona ztratili němečtí Židé svá politická
práva a stali se Staatsangehörige (státními příslušníky), zatímco
árijští Němci byli označeni jako Reichsbürger (říšští občané).
Druhý zákon, Zákon na ochranu německé krve a německé cti, zakazoval
uzavírat sňatky mezi Židy a Němci a zapovídal také jejich mimomanželský
styk. Židovským domácnostem bylo zakázáno zaměstnávat německé
služebné ve věku do pětačtyřiceti let či vztyčovat německou vlajku.
Tyto komplikované procedury se netýkaly pouze Židů, ale též nemalé
části nežidovské společnosti. V řadě státních povolání byli zájemci
nuceni dokazovat svůj árijský původ.
Doplňuji:
Vzhledem k tomu, že ani nacisté neměli (a ani nemohli mít) k dispozici
žádný spolehlivý vědecký prostředek pro zjišťování rasy, byla pro
určení židovského původu podle norimberských zákonů rozhodující
příslušnost prarodičů k židovské náboženské obci. Za plného Žida
byl považován každý, kdo pocházel alespoň ze tří židovských
prarodičů. Velmi komplikovaná byla pak kategorizace tzv. míšenců.
Zdroj: http://www.holocaust.cz/cz2/history/events/nuremberg_laws
Odpověděl/a – 3.září 19:17
V polovině září 1935 přijal německý Říšský sněm (Reichstag) dva
ústavní zákony, které se staly základnou pro pozdější legální
vyloučení Židů z německé společnosti
První z těchto zákonů, Zákon o říšském občanství, stanovil, že
občanem Říše může být pouze Němec nebo člověk s příbuznou krví.
V okamžiku zavedení tohoto zákona ztratili němečtí Židé svá politická
práva a stali se Staatsangehörige (státními příslušníky), zatímco
árijští Němci byli označeni jako Reichsbürger (říšští občané).
Druhý zákon, Zákon na ochranu německé krve a německé cti, zakazoval
uzavírat sňatky mezi Židy a Němci a zapovídal také jejich mimomanželský
styk. Židovským domácnostem bylo zakázáno zaměstnávat německé
služebné ve věku do pětačtyřiceti let či vztyčovat německou vlajku.
Tyto komplikované procedury se netýkaly pouze Židů, ale též nemalé
části nežidovské společnosti. V řadě státních povolání byli zájemci
nuceni dokazovat svůj árijský původ.
Doplňuji:
Vzhledem k tomu, že ani nacisté neměli (a ani nemohli mít) k dispozici
žádný spolehlivý vědecký prostředek pro zjišťování rasy, byla pro
určení židovského původu podle norimberských zákonů rozhodující
příslušnost prarodičů k židovské náboženské obci. Za plného Žida
byl považován každý, kdo pocházel alespoň ze tří židovských
prarodičů. Velmi komplikovaná byla pak kategorizace tzv. míšenců
Zdroj: http://www.holocaust.cz/cz2/history/events/nuremberg_laws
