Historie úprav
Odpověděl/a – 30.prosinec 18:57
V moravských nářečích a v starší češtině jsou doložena
podstatná jména korábník ‚zchudlý člověk‘, korábnictví
‚chudoba‘ a s nimi souvisící rčení býti na korábě, dostati se na
koráb ap.
Tyto výrazy bývají spojovány se slovem koráb ‚velký kus sloupnuté
stromové kůry‘ Slovo koráb má v našich nářečích více významů,
zvl. ‚zpráchnivělý peň stromu, děravý zub, koňská kostra‘ a z nich
vysvětluje výrazy korábník, dostati se na koráb
K obdobnému závěru vede také srovnání se spojením přijíti, popř.
přivésti na mizinu, které je významově blízké výrazu dostati se
na koráb.
Zdroj: zkráceno z-http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5545
Odpověděl/a – 30.prosinec 19:05
V moravských nářečích a v starší češtině jsou doložena
podstatná jména korábník ‚zchudlý člověk‘, korábnictví
‚chudoba‘ a s nimi souvisící rčení býti na korábě, dostati se na
koráb ap.
Tyto výrazy bývají spojovány se slovem koráb ‚velký kus sloupnuté
stromové kůry‘ Slovo koráb má v našich nářečích více významů,
zvl. ‚zpráchnivělý peň stromu, děravý zub, koňská kostra‘ a z nich
vysvětluje výrazy korábník, dostati se na koráb
K obdobnému závěru vede také srovnání se spojením přijíti, popř.
přivésti na mizinu, které je významově blízké výrazu dostati se na
koráb.
Doplňuji:
V dílech Komenského se můžeme dočíst,že:
„Ohlédal-li se kdo (z řemeslníků) a drobet váhavě sobě počínal, hned
zůstával vzadu, hned mu všecko z rukou lezlo, a než zvěděl, na korábu se
octl ‚na mizině‘. Někteří (řemeslníci) z netrpělivosti nádobí od
sebe házíc, v zahálku a dobrovolné korábnictví, jiným na vzdoru, se
dávali ‚povalečství ;takovým korábníkům, kteříž jednou do bídy se
uvedli… nikdy dosti se neučiní; k takovým jsme nemilosrdní korábníkům
a hudlařům, kteříž sobě nic přivésti neumějí“
Zdroj: zkráceno z-http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5545
